Někteří politici, kteří nehlasovali pro daňový balíček, začali tvrdit, že Zeman zákon vetoval, když napsal, že daňový balíček vrací.
Prezident Zeman zatím své pravomoci vetovat zákon využil sedmkrát. Naposledy v dubnu 2017 Sněmovna hlasovala o jeho vetu k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která se týkala národních parků. Zeman tehdy namítal, že novela podle něj nepřihlíží ke zvláštnostem šumavského národního parku.
Ve svém vetu výslovně odkázal na článek Ústavy České republiky, který mu dává tuto pravomoc. „Tento zákon na základě čl. 50 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, vracím Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání...“
Sněmovna tehdy Zemana přehlasovala 117 hlasy ze 149 přítomných.
Obdobně neúspěšný byl na začátku roku 2017, když Sněmovna přehlasovala prezidentovo veto k novele zákona o DPH, která přeřadila noviny a časopisy do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Přehlasovalo ho 133 ze 182 poslanců.
I v tomto případě prezident při vetování zákona výslovně odkázal na pasáž Ústavy České republiky, kterou využil, když nutil poslance, aby o zákonu hlasovali znovu.
Zeman své pravomoci vetovat zákon a vrátit ho k novému projednání využil zatím sedmkrát. Uspěl přitom jen v květnu 2013, když vetoval novelu o odpadech, jejíž součástí byla úleva pro provozovatele solárních elektráren.
Co říká Ústava České republikyČlánek 50 (1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. (2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. |
Poslanci prezidenta přehlasovali v případě novely služebního zákona (veto v říjnu 2014), zákona o dětské skupině (říjen 2014), školského zákona (květen 2016), novely zákona o střetu zájmů (veto v prosinci 2016).
Po neúspěšném vetu se zatím dvakrát obrátil na Ústavní soud. A to u novely služebního zákona a v případě změny zákona o střetu zájmů, kterému se přezdívá lex Babiš, protože měla přimět premiéra, aby vyřešil střet zájmů. Předseda vlády svůj majetek převedl do dvou svěřenských fondů. V případě této Zemanovy stížnosti Ústavní soud ještě nerozhodl.
Odpůrci daňového balíčku se nyní opírají o jednu větu v dopise, který Zeman napsal předsedovi Sněmovny. Uvedl, že zákon vrací k dalšímu opatření. „Uvedený zákon vracím, vážený pane předsedo, k dalšímu opatření,“ napsal doslova.
Prezident daňový balíček vetoval, tvrdí někteří politici
Zemanovo počínání začali hned zpochybňovat někteří politici. Začali tvrdit, že prezident zákon vetoval.
„Dle textu dopisu a jasné formulace poslední pasáže je patrné, že pan prezident návrh zákona tzv. “daňového balíčku” vetoval a teď je již mimo jeho dispozici, takže se k němu Sněmovna bude muset sejít,“ napsal na Facebooku předseda Pirátů Ivan Bartoš. Ozvali se i šéf STAN Vít Rakušan či předseda ČSSD Jan Hamáček. Nikdo z nich schválený daňový balíček nepodpořil.
Bývalý předseda lidovců Marek Výborný ve středu ráno uznal po konzultaci s právníky, že jde jen o nešikovnou formulaci Kanceláře prezidenta republiky, ale že Zeman rozhodně daňový balíček nevetoval.
ČSSD by šla klidně i k Ústavnímu soudu
Poslanci sociální demokracie jsou podle šéfa ČSSD Jana Hamáčka připraveni připojit své podpisy k případné žádosti o přezkum dopisu prezidenta Miloše Zemana předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi týkající se daňového balíčku u Ústavního soudu.
Hamáček by šel kvůli Zemanovu dopisu k Ústavnímu soudu. Bartoš nevidí důvod |
ČSSD bude jednat o dalším postupu se stranami, které mají kritický pohled na daňový balíček.
Šéf opozičních Pirátů Ivan Bartoš ale nepočítá s tím, že by se jeho strana obracela na Ústavní soud kvůli daňovému balíčku, respektive kvůli tomu, jak se k němu postavil prezident Miloš Zeman.„Nevidíme pro to v tuto chvíli důvod,“ uvedl pro iDNES.cz Bartoš.