„Ve školkách jsem v minulosti pracovala a vypozorovala jsem, že když byly děti venku, mimo jiné mezi sebou měly méně konfliktů. Navíc děti nejsou zavřené v místnosti a svázané umělými pravidly,“ popisuje matka Milena Poeta, proč se rozhodla přihlásit syna právě do lesní mateřské školy (LMŠ).
Po prvním školním roce své dřívější rozhodnutí hodnotí jako správné. Líbí se jí, že syn tráví většinu dne na čerstvém vzduchu, je neustále v pohybu a k jeho rozvoji dochází přirozeně, bez striktně daných aktivit. „Je znát, že jsou prázdniny. Má problém s odpoledním spánkem a je náladovější, když nemá tolik pohybu. Nově začal běhat po celém bytě, aby se trochu vybil,“ směje se Poeta.
Tou tinbang šiken ťang, zpívají děti ve školce. V Modřanech se odmala učí čínsky |
Popisuje, že má srovnání u stejně starých dětí svých kamarádek, které byly v průběhu prvního roku poměrně nemocné, zatímco její syn si díky pobytu na vzduchu vybudoval dobrou imunitu.
Vyhnul se jim i covid
V tom jí dává za pravdu i ředitelka lesní mateřské školy Bobulka z Prahy 7 Pavla Šandová. „Naše školka vznikla v roce 2020 a téměř neznáme, co jsou to nemoci. Děti nemají rýmu, nekašlou. Vlastně se nám více méně vyhnul i covid,“ vzpomíná.
Z dat, která má iDNES.cz k dispozici od Asociace lesních mateřských škol, vyplývá, že například od září do poloviny prosince roku 2020 se koronavirovým karanténám vyhnulo téměř osmdesát procent lesních školek. „Tím, že jsme většinu času venku, a ne v zázemí, čímž se odlišujeme od klasických školek, tak se bacily nešíří v uzavřeném prostoru. I nám jako personálu se zvýšila imunita,“ dodává Šandová.
Kromě menší nemocnosti si ale všímá ještě dalšího trendu, v nejbližší době o něm navíc plánuje napsat článek do odborného časopisu. „Měli jsme ve školce chlapečka s potvrzeným ADHD. Díky tomu, že byl většinu času venku a měl možnost volného pohybu, strašně se zlepšil. Nejen v pozornosti, ale i vnímáním okolí a znalostmi. Jednoznačně proto potvrzuji, že lesní školky svým pojetím pomáhají zdravému rozvoji dětí,“ tvrdí ředitelka.
Ukrajinky živoří na podpoře navzdory vzdělání. Mohou za to malé kapacity školek |
Mezi charakteristické rysy lesních mateřských škol patří, že děti tráví v zázemí minimum času. Zpravidla dvě hodiny v zimě, přes léto hodinu. Zbytek dne jsou venku, kde probíhají veškeré aktivity. „Začínáme ranním kruhem u ohniště. S dětmi se zde pozdravíme a říkáme si, co nás ten den čeká. Následně jdeme do parku Stromovka, kde máme program podle plánu. Jde o řízenou činnost, jsme sice lesní školkou, ale řadíme se mezi státní školky, tudíž musíme dodržovat vzdělávací cyklus podle rámcového vzdělávacího programu,“ přibližuje ředitelka LMŠ Bobulka.
Dále popisuje, že následuje oběd pod přístřeškem a odpolední venkovní spánek. „Děti si zalezou do speciálních spacáků a odpočívají. Nemusí spát, nenutíme je do toho, předškoláci si třeba vyplňují rozvojové sešity,“ říká. Odpoledne pak mají volnou hru.
Mateřské školy v posledních týdnech plní titulky médií kvůli plánované změně hygienických norem z pera poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS). Ta sice uklidňuje veřejnost, že neplánuje školkám rušit ploty, jen vypuštění daného bodu v normách umožní zřizovatelům plot nemít.
Školky bez plotu, zní návrh. Budou tam stříkačky, hrozí únosy dětí, děsí učitele |
„Tohle navíc má řešit ve své vyhlášce ministerstvo pro místní rozvoj,“ napsala minulý týden redakci iDNES.cz v SMS. Zmíněnou vyhlášku ministerstvo sice již zveřejnilo, informace o plotě v ní ale chybí. Zástupci resortu to obhajují slovy, že ploty má řešit hygienická norma. „Ve Stromovce neřešíme plot, ale daří se nám děti uhlídat. Je nás tam dostatek učitelek, navíc aktivity chystáme tak, aby děti byly poblíž,“ uklidňuje Šandová.
Poptávka převyšuje nabídku
Jedním z důvodů, proč se rodiče zajímají o lesní mateřské školy, je přeplněnost těch klasických. Navzdory snaze zřizovatelů – tedy obcí – navyšovat kapacity svých zařízení, se stále nedaří uspokojit veškerou poptávku. Například ve školním roce 2021/22 museli ředitelé školek odmítnout přes 46 tisíc dětí. Jen v Praze si přečetli odmítnutí rodiče jedenácti tisíc dětí, ve Středočeském kraji pak šlo o 7 200 rodičů.
Šandová z lesní školky na Praze 7 pak iDNES.cz sdělila, že na jaře přijímala jedenáct dětí, ale dalších sedmdesát musela odmítnout. „Převis máme každoročně,“ říká.
„Naší výhodou je, že k dětem i jejich rodičům můžeme přistupovat velmi individuálně. Máme k sobě blíž. V průměru na jednu učitelku připadá devět dětí,“ těší ředitelku Asociace lesních mateřských škol Terezu Valkounovou. V klasických školkách je číslo daleko vyšší – mnohdy jde o třináct patnáct dětí na jednoho učitele, ti se tak nemohou věnovat důkladně každému jednomu z nich.
Právo na školku. Stát chce zaručit nárok na umístění dítěte od tří let věku |
Napříč republikou se v lesních školkách v uplynulém školním roce vzdělávalo asi 3 500 dětí, od září číslo naroste přibližně na 3 700. Z šetření Asociace lesních mateřských škol pro iDNES.cz vyplývá, že některé školky ještě stále mají volné kapacity. Ke čtvrtku 3. srpna šlo o nižší desítky míst napříč republikou. PR manažerka asociace Denisa Dvořáková vysvětluje, že je to díky tomu, že do některých lesních školek, potažmo lesních klubů, chodí část dětí jen určité dny v týdnu, na ty zbývající tak mají volná místa.
Ceny v LMŠCeny lesních mateřských škol jsou rozdílné a liší se kraj od kraje. Například na Vysočině stojí LMŠ průměrně 3 000 korun na měsíc (při pětidenní docházce), v Praze jde o cenu okolo 9 949 korun. |
Jak asociace představila minulý týden, podařilo se jí ve spolupráci s úřady dotáhnout změny v legislativě. „Podařilo se nám definovat, jak má zázemí pro školku vypadat. Například, že má mít maximálně pětapadesát metrů čtverečních a nesmí být podsklepené,“ zmiňuje Magda Kvítková z právního týmu. Valkounová doplňuje, že díky jasně definovaným pravidlům očekává do dvou let boom lesních školek.
„Někteří zřizovatelé vyčkávali, pravidla nebyla jasně definovaná. To se nyní změnilo, takže můžeme očekávat, že zájem obcí bude daleko větší,“ řekla iDNES.cz. Pro obce jde navíc o daleko levnější variantu, a to díky nízkým nákladům na zázemí, které může být klidně v podobě maringotky nebo týpí.
„Důvodem pro vybudování lesní školky byl opakovaný neúspěch při získávání vhodné nemovitosti. Dále šlo o časový tlak, který pramenil i z neúspěšné snahy získat objekt. Navíc jsme v širším vedení obce měli pozitivní osobní zkušenosti,“ vypráví o motivacích, proč v Tehově zřídili lesní školku, jeho starosta David Hlouch.
