Europarlament chce třicítku ve městech a nulovou toleranci k alkoholu

Usnesení prošlo bez podpory většiny českých europoslanců. Proti jich hlasovalo deset, další dva se zdrželi.

Úřady v zemích Unie v současnosti v souvislosti s dopravními nehodami ročně evidují na 22 700 mrtvých a asi 120 tisíc vážně zraněných. EP uvádí, že počty v tomto směru stagnují a že se Unii nepodařilo mezi lety 2010 a 2020 splnit cíl v podobě snížení počtu obětí o polovinu.

Parlament proto nyní Evropskou komisi vyzval, aby vypracovala a doporučila pravidla „bezpečného omezování rychlosti“ včetně „maximální rychlosti 30 km/h v obytných oblastech a oblastech s vysokým počtem cyklistů a chodců“. Zároveň zmiňuje možnost ponechat vyšší limit na hlavních tazích při současném „zajištění přiměřené ochrany nechráněných účastníků silničního provozu“.

Nová sada doporučení europarlamentu souvisí se snahou stanovit rámce pro unijní politiku bezpečnosti na silnicích pro roky 2021 až 2030. Je to součást širší iniciativy nazvané „Vize nula“, která se snaží zajistit, že do roku 2050 se bude počet obětí dopravních nehod na silnicích unijních zemí co nejvíce blížit nulové hodnotě.

Plošná omezení rychlosti na 30 km/h už platí v několika evropských městech, na konci srpna zavedla třicítku prakticky na celém svém území Paříž. Během prvních 15 zářijových dnů platnosti přineslo opatření jen minimální změny v dopravě, uvedla nedávno francouzská rozhlasová stanice RTL s odkazem na studii, kterou pro ni zpracovala společnost Coyote. Průměrná rychlost vozidel se údajně ve městě snížila o jeden kilometr v hodině z původních 23,7 km/h na 22,7 km/h. Ve městě ve sledovaném období ubyla asi čtyři procenta vozidel oproti průměru. Podle autorů analýzy se však nedá spolehlivě určit, zda to způsobilo nové opatření.

Kromě omezování rychlosti volá Evropský parlament také po aktualizaci doporučení týkajících se povolené hladiny alkoholu v krvi a po vyhlášení nulové tolerance řízení pod vlivem alkoholu. Připomíná při tom studii samotné komise, podle níž má přibližně čtvrtinu všech úmrtí na silnicích na svědomí alkohol a 15 procent návykové látky. Schválené usnesení také obsahuje řadu bodů týkajících se vybavení vozidel či dopravní infrastruktury.

Česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) při rozpravě označila text rezoluce za povedený a ocenila potvrzení snahy směřovat ke stavu „téměř nulového počtu obětí“. Členské státy EU by podle ní měly mimo jiné podporovat řidiče, kteří se chtějí zdokonalovat, například skrze „zážitkové kurzy bezpečné jízdy“. „Zkušenosti nabyté v těchto zkušebních místech mohou vést ke správnému rozhodnutí ve chvíli, kdy se náš život dostane na křižovatku mezi životem a smrtí,“ uvedla členka výboru EP pro dopravu a cestovní ruch.

„Počet obětí se za posledních 20 let povedlo snížit o víc než polovinu, ale tisícům tragédií lze jistě zabránit,“ doplnil český poslanec Luděk Niedermayer (TOP09). „Cesta ke snížení vede přes různá opatření zahrnující lepší infrastrukturu, bezpečnější auta či účinné omezení faktorů, které za významným počtem nehod stojí,“ uvedl.

Na rozdíl od Konečné a Niedermayera však většina z 21 českých europoslanců novou sadu požadavků nepodpořila. Deset jich hlasovalo proti návrhu a další dva se zdrželi. „Chápu snahy zvýšit bezpečnost silničního provozu. (...) Nemůžu však souhlasit s návrhy, které podporují europoslanci hnutí ANO, na stanovení hranice maximální rychlosti 30 km/hod v některých částech obcí a měst. Zkušenosti z měst, kde byl tento limit plošně nastaven, jsou spíše negativní,“ vysvětlila svůj postoj Veronika Vrecionová z ODS.