Okupantům havaroval vrtulník. Čechy obvinili, že jim ho sestřelili

V sobotu 24. srpna 1968 havaroval nedaleko Kostomlat pod Milešovkou sovětský vojenský vrtulník Mi-4. evidenčního čísla 1870. Letěl z Drážďan do Prahy. Posádku tvořili důstojníci 688. vrtulníkového pluku 4. letecké armády kapitán K. I. Bytičev, nadporučík L. L. Šulajev a palubní mechanik starší technik poručík V. M. Pavlovskij. Ti neštěstí přežili.

Ruský vrtulník nad Václavákem. Neznámé fotky ze srpna 1968

Při havárii však uhořeli dva novináři, kteří cestovali v prostoru pro náklad a posádku. Byli to šéfredaktor hlavní redakce mezinárodních informací Karl Jefimovič Nepomňaščij a starší redaktor hlavní redakce politických publikací Alexander Alexandrovič Zvorykin. 

Vrtulník byl naložen letáky a tiskovinami obhajujícími vojenskou intervenci pěti armád Varšavské smlouvy. Přeživší členové posádky odešli od hořících trosek do Kostomlat, kde se jim chystala poskytnout první pomoc místní lékařka. Zavolala i sanitku, ale tři vojáky mezitím odvezlo projíždějící sovětské nákladní auto.

Po čtrnácté hodině přijeli na místo pádu sovětští vojáci se dvěma obrněnými transportéry vedenými civilním vozem. Jedna z uniforem začala tvrdit, že „vrtulník sestřelili fašisti“. Sověti pak při obhlížení trosek soustředili pozornost jen na několik čtyřhranných otvorů v trupu poblíž vyrovnávací vrtule. 

Tankocaching Jak na to Na celkem 21 míst spjatých s tragickými událostmi srpna 1968 rozmístili autoři hry Tankocaching unikátní schránky, keše (od anglického slova geocache) s příběhy ze srpnové invaze. V každé ukryté schránce najdou hráči jeden popis jedné události, který se ve dnech invaze převážně sovětských vojsk, v dané lokalitě odehrál. Hra, která je unikátní verzí oblíbeného Geocachingu, začíná 14.8.2018. Seznam míst, kde jsou kešky umístěny, bude postupně, vždy po sedmi lokalitách, uveřejněn v tomto článku.  Pro první nálezce je připraveno malé překvapení v podobě malého modelu tanku a prázdná USB paměť. V některých keškách však z důvodu nedostatku místa ani jeden z výše uvedených dárků nenajdete. Pokud nám však jako první nálezce keše napíšete na adresu tanky@technet.cz a doložíte odlovení, cenu vám rádi předáme. Výhru (tank a USB flešku) získává ten, kdo nám jako první napíše, rozhoduje čas přijetí e-mailu. Je možné, že někdo keš odloví, ale o výhru mít zájem nebude. Teoreticky tak mají šanci i další nálezci v pořadí. Speciální odměna za selfie! Když nám navíc jako první pošlete z místa objevu selfíčko (na adresu tanky@technet.cz) s nalezenou keškou, máme pro vás v redakci další drobné překvapení. Tankocaching pro vás pořádá redakce Technet.cz ve spolupráci se společností Fujitsu Technology Solutions. Autorem odborných textů je historik PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. z Vojenského historického ústavu Praha.

Důstojník si vyřízl plech s otvory, prý ke znaleckému zkoumání. Došlo k výměně názorů s hasiči, kteří poznali, že otvory pocházejí od sekerky jednoho z nich. Nakonec se situace dočasně uklidnila a sovětští důstojníci na místě připustili, že příčinou havárie byla technická závada. Hasiči uhasili hořící kabinu vodou a ruští vojáci vyprostili spálená těla dvou novinářů a odvezli je sanitkou.

Zlikvidujte to ...

Přes uvedená fakta velitel sovětské divize utábořené u Slaného vyslal na Milešovku silnou vojenskou jednotku, aby obsadila místní vojenský prostor Československé lidové armády (ČSLA) a zlikvidovala tamní spojovací techniku. Došel totiž k názoru, že odtud naši vojáci na vrtulník stříleli. 

V návaznosti na to dostal náčelník spojení Krajské vojenské správy v Ústí nad Labem Miloslav Kout rozkaz, aby likvidaci zabránil. Proto zkontroloval na uvedeném stanovišti zbraně, které by mohly být k sestřelu použity. Byly zakonzervované a zapečetěné a nebylo tedy možné, aby z nich někdo střílel.

Také civilisté z tamního pracoviště Akademie věd ujišťovali Rusy, že k žádné střelbě nedošlo a že navíc byla v udané době na Milešovce hustá mlha, která mohla k havárii přispět. 

V 19:30 dorazilo k Milešovce pět sovětských tanků, pět obrněných transportérů a dva motocykly s přívěsem. Přijely v rozvinuté sestavě s děly a kulomety namířenými na objekt ČSLA. 

Asi ve 20:15 přijel sovětský kapitán, nadporučík a patnáct samopalníků. Měli další rozkaz zničit vojenský prostor, protože odtud byl prý sestřelen ruský vrtulník. Také oni zkontrolovali střelivo a zbraně a připustili, že z tohoto místa se nestřílelo a od likvidace upustili.

Rusové znemožnili vyšetřování

Veřejná bezpečnost z Teplic zahájila vyšetřování v důsledku dramatických událostí až osmnáct dnů po události - 13. září 1968. Nebyly při něm dodrženy předpisy pro vyšetřování leteckých nehod a zejména nebyli přizváni znalci na daný obor. Pořízená fotodokumentace byla bezcenná. 

9 fotografií

Nemohlo být provedeno řádné ohledání místa, chyběly jakékoliv materiály o rozsahu poškození vrtulníku. Trosky už byly mezitím odklizeny Rusy. Nemohla být vyslechnuta ani posádka. Veřejná bezpečnost tak alespoň vytěžila řadu civilních svědků z okolí. Dvacátého pátého září pak vyšetřovatel VB vyšetřování zastavil.

Sovětská propaganda: Češi nám sestřelili vrtulník

Tragickou havárii však začala záhy vykládat sovětská strana znovu jako sestřel těžkým kulometem kontrarevolucionářů ze země. Podle staronové verze Sovětů se vrtulník zřítil poté, co ztratil rychlost z důvodu porušení přívodu paliva za letu. 

Podle zprávy generála M. Kotova z 28. ledna 1969 letěl vrtulník 200 metrů nad zemí, za malé oblačnosti, s viditelností šest kilometrů. Při přeletu nad věží hradu jižně od Teplic prý velitel Batiščev zpozoroval několik typických jasných kouřových záblesků ze strany věže a jakési otřásání vrtulníku. 

Pak nastalo prudké snížení otáček, vrtulník ztratil výšku, začal klesat a zřítil se do lesa. Na místě letcům prý místní obyvatelé odmítali poskytnout lékařskou pomoc s odůvodněním, že „fašistům pomoc neposkytujeme“. Devátého listopadu 1968 prý Rusové při po zkoumání zbytků vrtulníku našli v protipožární přepážce prostřelený otvor o průměru devět milimetrů.

Letěl příliš nízko?

Se sovětskými argumenty byl problém se vyrovnat, protože vyšetřování nehody nebylo vzhledem ke složité situaci provedeno odpovídajícím způsobem. Trasa letu svědecky potvrzená během vyšetřování nebyla v rozporu s tvrzením generála Kotova. Výška letu ano, podle Sovětů byla dvě stě metrů, podle svědků jen padesát. 

Občané popisovali zvuk motoru vrtulníku ještě před přiblížením k hradu Sukoslav (odkud mělo být stříleno) jako velmi nepravidelný a přerušovaný. Vrtulník prý letěl velmi nízko, motor pracoval nepravidelně, takže stroj nemohl přeletět horizont, kam směřoval. 

Nikdo neslyšel žádné rány nebo výstřely, vrtulník se nad blízký hrad vůbec nedostal. Sám velitel vrtulníku prý očitým svědkům, kteří na místo přispěchali, tvrdil, že „Mašina otkazalas rabotat (Stroj odmítl spolupracovat)“. V rozporu s tvrzení ruské propagandy bylo vojákům nabídnuto v Kostomlatech ošetření a nikdo s nimi hrubě nejednal.

V následující době normalizace se samozřejmě věcí nikdo nezabýval. Takže i když žádný pachatel nebyl vypátrán (a ani se o to nikdo nepokusil), byla tiše přijata sovětská verze o sestřelu. Ani v dalších případech nebylo potvrzeno, že by kdokoli po sovětských letadel a vrtulnících střílel.

Takto pracovala propaganda z Moskvy K událostem v Československu. Fakta, dokumenty, svědectví tisku a očitých svědků. Moskva 1968, s. 141. (tzv. Bílá kniha): Síly kontrarevoluce organizovaly přímé ozbrojené akce proti sovětským vojenským příslušníkům, stříleli na sovětská letadla a vrtulníky. Tak 24. srpna kontrarevolucionáři střelbou z těžkého kulometu sestřelili v oblasti Teplic sovětský vrtulník. V něm zahynuli dva sovětští žurnalisté, zvláštní dopisovatelé APN Karel Nepomnjaščij a Alexander Zvorikin.  Letci byli zraněni. Za několik dnů byl ve stejném okrese sestřelen teroristy další sovětský vrtulník. Vrtulníky a letadla byly ostřelovány i v jiných místech.