Elektřina z „jezera smrti“ se vyplácí. Přibývají další zájemci

Plyny natlakované jezero na hranici Rwandy a Konga se úspěšně stalo nezvyklým a doslova „obnovitelným“ energetickým zdrojem.

Rwanda se pouští do nezvyklého energetického experimentu, psali jsme zhruba před třemi lety, když země schválila výstavbu prvního většího energetického provozu na využití metanu rozpuštěného ve vodách jezera Kivu. Dnes už můžeme říct, že experiment podle všeho dopadl úspěšně. Unikátní elektrárna na vlnách jezera funguje zhruba dva roky a v brzké době by jí měla přibýt i další konkurence, což jen dokazuje, že na konceptu opravdu něco je.

Jezero jako plechovka od limonády

Vraťme se ovšem nejprve k jezeru samotnému. Jezero Kivu ležící na pomezí Konga a Rwandy je velmi nezvyklou vodní plochou. V jeho vodách se podle dnešních odhadů skrývá dost plynu na pohon zdroje o výkonu 700 megawattů (MW) po dobu více než 50 let – a to ještě musíme vzít v úvahu fakt, že jde o zdroj, který si opravdu zaslouží označení obnovitelný. Metan v něm totiž vzniká průběžně.

Ze dna jezera proniká do vody ve velkém množství oxid uhličitý. Obecně platí, že v natlakované a studené vodě se plyn rozpouští výrazně lépe než za běžného tlaku a vyšších teplot, a tak se v hloubkách jezera oxid uhličitý hromadí. Oxid uhličitý se pak stává potravou pro místní mikroorganismy, které ho (z větší části) zřejmě s pomocí vodíku ve vodě (jehož zdroj není úplně jasný) mění v metan. Metan se pak stejně jako „výchozí surovina“, tedy CO2,  rozpouští v natlakované vodě. Celkem je podle odhadů ve vodě rozpuštěno více než 60 mld. m³ metanu a 300 mld. m³ oxidu uhličitého.

Pohled na jezero Kivu z oběžné dráhy

Jezero by se tak dalo analogií přirovnat k veliké lahvi či plechovce se sycenou limonádou. Dokud se lahev neotevře, a tlak tedy neklesne, plyn zůstává rozpuštěný v kapalině. Když povolíte víčko, tlak poklesne a plyn se začne z kapaliny uvolňovat. V případě limonády to není problém, ale v případě jezera to může být katastrofa. Uvolněného plynu totiž může být zřejmě tolik, že prakticky vyhubí život na břehu jezera. Biologové a geologové našli na březích stopy nejméně pěti masových vymírání místních organismů za posledních šest tisíc let.

Neviditelná smrt

Z moderní doby také jeden příklad takové události známe, byť ne přímo od jezera Kivu. Dne 21. srpna 1986 došlo ke stejné události označované jako limnická erupce na jezeře Nyos v Kamerunu. Dnes se obecně předpokládá, že v důsledku sesuvu části břehu do jezera došlo k mohutnému výtrysku vody z hlubin jezera na povrch a uvolnění velkého množství CO2, které způsobilo smrt zhruba 1 700 lidí a velkého množství hospodářských i jiných zvířat.

Kivu je mnohem větší a jeho okolí velmi hustě obydlené, a tak by každá podobná událost mohla způsobit mnohem větší katastrofu. I někteří odborníci v roce 2015 varovali, že využívání metanu z jezera ve větším měřítku jsou hrátky s ohněm. Obávali se, že v důsledku těžby by mohlo dojít k promíchání vod jezera a na povrch by se mohly dostat vrstvy bohaté na plyny, který by se z nich pak ve velkém uvolnily.

Těžaři tvrdí, že riziko je malé, protože voda zbavená metanu (ne úplně, výtěžnost procesu je údajně asi 80 procent) se vrací znovu do velkých hloubek. Na Kivu se tak plyn získává z vody odčerpané z hloubek přes 300 m (a pro jistotu ještě několik kilometrů od břehu). Nedochází tak k jinak nevyhnutelnému klesání „vytěžené“ studené vody ke dnu a tedy narušení rovnováhy v jezeře.

Zatím rozhodně systém funguje bez potíží. Elektrárna, která dostala název KivuWatt a má instalovaný výkon 26 MW, byla nakonec úspěšně uvedena do provozu v květnu 2016 a od té doby pracuje i podle rwandských úřadů s uspokojivou spolehlivostí. Hlavní investor, americká společnost ContourGlobal, stále plánuje rozšířit těžbu plynu tak, aby výkon mohl narůst na 100 MW.

Dokončování první plošiny projektu KivuWatt u břehů jezera

Nebude zřejmě jediná. Příležitost využila další americká investiční skupina Symbion Power. V roce 2016 koupila malou demonstrační jednotku na extrakci plynu z jezera o plánovaném výkonu 5 MW (a reálném asi polovičním) a pustila se do přípravy většího projektu. Na přelomu roku 2018 sehnala od dalších investorů zhruba 100 mil. dolarů, které by už během letošního roku měly výrobní kapacity rozšířit na zhruba 22 MW. A celkově by během několika příštích let měla zprovoznit „jezerní“ elektrárnu o výkonu zhruba 106 MW.

Projekt má podporu i rwandských úřadů. Odčerpávání plynu z jezera by mělo oddálit v dostatečně dlouhém časovém měřítku jinak nevyhnutelný únik. Není sice přesně jasné, jak často a při jakých koncentracích k vyvalení plynu z jezera dochází, ovšem podle důkazů, které jsou k dispozici, jde o poměrně pravidelnou událost (byť rozsah škod neznáme).

Vzhůru k elektrifikaci

Druhým faktorem, který investicím přeje, je skutečnost, že Rwanda nové výrobní kapacity velmi nutně potřebuje a její vláda si to dobře uvědomuje. Malá země, která má zhruba 12 mil. obyvatel, prožívá po ekonomické stránce dobrou dekádu. Za posledních deset let se hrubý národní produkt asi tak zdvojnásobil, z přibližně 4,6 mld. dolarů na více než 9 mld. v roce 2017 (ovšem údaj za loňský rok je pouze odhad).

Na začátku letošního roku přitom země měla zdroje o maximálním výkonu (tzv. „instalovaný výkon“) pouhopouhých 209 MW (na počet obyvatel menší ČR má celkem zhruba 22 000 MW instalovaného výkonu). Před třemi lety přitom činil instalovaný výkon rwandských zdrojů jen 160 MW, před pěti lety něco přes 70 MW.

Rychlá elektrifikace je vládní prioritou a zatímco dnes ještě stále nemá 60 % obyvatel přístup k elektřině (před pěti lety to bylo více než 80 %), zhruba v roce 2025 by měl elektřinu mít doma každý Rwanďan. A samozřejmě, jak už  to bývá, realita zaostává za plány: ještě před cca pěti lety byly plány mnohem velkolepější a země měla mít nainstalováno více než 500 MW elektrického výkonu především ve vodních elektrárnách, jejichž stavba teprve začíná, či ještě vůbec nezačala.

Nejsme v síti

Specifikem současné úrovně technologického vývoje a zaostalých afrických podmínek je, že velká část země, téměř polovina, by měla být „off-grid“, tedy měla by mít přístup k lokálnímu zdroji elektřiny, ale ne k celostátní síti. V podmínkách stále kapitálově chudých afrických zemí rozhodnutí postupovat jinak, než jsme zvyklí u nás, samozřejmě dává ekonomický smysl, zvláště pokud cena fotovoltaiky bude nadále klesat.

Zatím to tak úplně nebylo, jak si Rwanda sama vyzkoušela, když v roce 2004 pronajala od soukromých firem několik tisícovek dieselagregátů, které dodnes dodávají elektřinu v celé řadě odlehlých lokalit. Do země, která nemá vlastní zásoby ropy, se palivo dováželo mimo jiné i nákladními vozy z Konga a Tanzanie, takže není divu, že šlo o jednu z nejdražších elektřin na světě. Světová banka před několika lety uváděla, že rwandské firmy platí v průměru za kilowatthodinu více než 6 Kč. (Dodejme, že podle vlády jsou dnes ceny pro firmy připojené do nepříliš rozsáhlé rwandské sítě zhruba na úrovni 2,50 Kč/kWh.)

Pokud se má Rwanda stát skutečně středněpříjmovou zemí se silným průmyslem, jak si vláda plánuje, drahá a navíc ještě nedostatková elektřina je samozřejmě významnou překážkou. Není tedy divu, že rozvoj výrobních kapacit je prioritou a rizika i v případě „jezera smrti“ se hodnotí jinak, než by tomu bylo například v západních zemích, kde plány na budování nejen energetické infrastruktury neustále narážejí na komplikované administrativní procesy, ale téměř vždy také na odpor místních obyvatel.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 45 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 22 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Za vyhynutím dinosaurům mohla být i doba temna

v diskusi nejsou příspěvky

29. března 2024

Dopad planetky je nyní většinou odborníků považován za hlavní příčinu vyhynutí zhruba 73 až 76 %...

Podívejte se na Boeing C-17 Globemaster, který do Česka přivezl nové vrtulníky

v diskusi jsou 2 příspěvky

29. března 2024

V sobotu 23. března dosedl v Praze nákladní letoun USAF, který vezl obzvlášť cenný náklad. Z...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi je 5 příspěvků

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 22 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...