Ženy téměř dvaaosmdesát a muži šestasedmdesát let. Taková je průměrná délka života v České republice. Nejdéle žijí lidé v Praze a v Jihomoravském kraji, zatímco nejhůře jsou na tom, z pohledu délky života, obyvatelé Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje.
Co se týká délky života, nejlépe na celém světě jsou na tom Japonci (muži se tady dožívají průměrně devětasedmdesáti let a ženy šestaosmdesáti).
A jak jste na tom konkrétně vy? Zajímá vás, jestli tu budete až do stovky, nebo opustíte svět mnohem dřív? Délka vašeho života zdaleka nezávisí jen na tom, jestli kouříte, pijete, večeříte bůček a z pohovky se zvednete jen v případě, že se vám chce na záchod. Vědci z celého světa se snaží najít klíč, který by lidem prozradil, v jakou délku života mohou doufat. A jejich závěry jsou často přinejmenším překvapivé:
Zeptejte se kamarádů
Tak například vědci z Washingtonské univerzity v St. Louis zjistili, že při předpovídání délky života jsou naprosto neocenitelní přátelé a blízcí. Ti totiž už v době, kdy je vám mezi dvaceti a třiceti lety, dokážou poměrně úspěšně odhadnout, jestli se dožijete pokročilého věku, nebo zemřete dříve než ostatní vrstevníci.
Ovšem pozor - vlastní odhad délky života se ukázal být jako zavádějící. Spolehnout se tak skutečně musíte na předpovědi přátel.
Podle vědců z University of Exeter Medical School byste se zase měli orientovat podle délky života vašich rodičů. Pokud se vaše matka a otec dožili minimálně sedmdesáti let, o sedmnáct procent se zvyšuje pravděpodobnost, že se podobného věku dožijete i vy.
V případě, že se vaši rodiče dožili víc než devadesáti, stoupá vaše šance na přežití sedmdesátky dokonce o osmašedesát procent. Navíc se výrazně snižuje riziko, že zemřete v důsledku kardiovaskulárního onemocnění nebo rakoviny.
Rychlost chůze i stav konta
To, jak dlouho budete žít, se dá údajně odhadnout i podle toho, jak rychle chodíte. Tvrdí to alespoň studie provedená na univerzitě v Pittsburghu. Jestliže v běžném tempu ujdete minimálně metr za sekundu (tedy chodíte poměrně svižně), budete žít mnohem déle než lidé, kteří se při chůzi plouží. Podle autorů studie je tomu tak proto, že rychlost chůze je indikátorem našeho zdravotního stavu. Pokud tedy rázujete v rychlém tempu, netrpíte žádnou vážnou chorobou a pravděpodobnost dožití se vysokého věku je vysoká.
A pokud rychlou chůzi zkombinujete s tučným kontem, stanete se v podstatě nesmrtelnými. Protože ačkoli štěstí si za peníze nekoupíte, zdraví a dlouhověkost údajně ano. Vědci tvrdí, že čím lepší je vaše finanční situace, tím déle si budete užívat života.
Rady, jak se dožít vysokého věku |
Pokud by se vám náhodou podařilo dostat se mezi nejbohatší lidi světa, budete žít v průměru o patnáct let déle než ti, kteří musí vyjít s životním minimem. Podle odborníků přitom tento fakt není způsoben pouze možností zaplatit si tu nejlepší zdravotní péči a léky, ale především stylem myšlení a chování, které celkový zdravotní stav do značné míry ovlivňuje. Lidé, kteří se dokážou finančně zajistit, jsou většinou cílevědomí, motivovaní a disciplinovaní – a to jsou vlastnosti, které se odrážejí i ve zdravějším životním stylu.
Čtenáři přežijí
V neposlední řadě můžete svůj život prodloužit velmi příjemným způsobem: tím, že budete pravidelně číst. Výzkum z letošního roku, provedený na téměř čtyřech tisících lidech, zjistil, že ti, kteří čtou minimálně půl hodiny denně, žijí déle než nečtenáři. V průměru je přežijí o celé dva roky.
Nicméně pokud chcete z této výhody těžit, musíte se soustředit na čtení knih, protože na noviny a časopisy se závěry výzkumu nevztahují. Podle autorů výzkumu je to způsobeno faktem, že při čtení knih si rozvíjíte slovník, koncentraci, logické uvažování a kritické myšlení. Navíc knihy zlepšují empatii a sociální i emoční inteligenci. A to všechno jsou dovednosti, které k „přežití“ přispívají.
Jestliže si, naopak, chcete délku života zkrátit, vykašlete se na zdravý životní styl a propracujte se k obezitě. Nadbytek tělesného tuku zkrátí délku vašeho života o jeden rok až deset let. Čím obéznější budete, tím rychleji se z tohoto světa sprovodíte. Podle údajů WHO je přitom v Evropě obézních dvacet procent dospělých a v Severní Americe dokonce jednatřicet procent.
