Update: Provoz systému Galileo byl obnoven ve čtvrtek 18. července, tedy zhruba týden po výpadku. Příčina výpadku zatím oznámena nebyla.
Evropská Unie se již několik desetiletí pokouší zbavit závislosti na zahraničních navigačních systémech jako je americký GPS nebo ruský Glonass. Odpovědí je systém Galileo, který má být nejen obdobou, ale dokonce přesnější a otevřenější verzí jiných satelitních navigačních systémů.
První satelit Galileo se dostal do oběžnou dráhu v říjnu 2011, služby uživatelům nabízí v omezeném, „předběžném“ režimu od konce roku 2016. Tedy nabízel do druhé půlky minulého týdne – v současné době nefunguje.
Podle první zprávy agentury GSA, která systém provozuje, výpadek začal brzy nad ránem, kolem třetí hodiny, ve čtvrtek 11. července. Podle tehdejších informací se mohli „uživatelé potýkat se sníženou kvalitu služeb na všech Galileo satelitech.“ V sobotu pak vyšla nová informace, podle které budou služby až do odvolání zcela nedostupné.
Výpadek není kompletní, ale závažný. Stále pracuje lokalizace SAR pro vyhledávání a záchranu lidí v nouzi, nefunguje ovšem to nejpoužívanější, služba pro zjišťování polohy. Server Inside GNSS v sobotu 13. července uvedl, že podle vyjádření agentury GSA by měl být celý systém během víkendu znovu funkční. To se ovšem nestalo, výpadek pokračoval i během celého pondělí. Současný status satelitů si můžete ověřit na této stránce.
Uživatelů se potíže systému prakticky nijak nedotknou. Jak jsme již uvedli, Galileo je v režimu předběžného provozu, a to zřejmě až do příštího roku, takže by ho v současné době neměl nikdo používat jako jedinou navigační službu. Mobilní telefony, které již Galileo využívají, v případě potřeby automaticky přepnou na GPS či Glonass.
Potíže v Itálii?
Problém údajně nastal v „pozemní infrastruktuře“, tedy v některém z pozemních středisek zajišťujících provoz Galilea. Nejmenovaný zdroj Inside GNSS uvedl, že chyba nastala ve Precise Timing Facility, tedy „Středisku přesného času“ v italském Fucinu.
V něm se nachází velmi přesné atomové hodiny (přesnější než ty na satelitech), které pomáhají synchronizovat čas celého systému, a tím udržují jeho přesnost. Pozemní středisko by mělo v ostrém provozu korigovat čas na satelity nejméně jednou za 100 minut, aby si systém Galileo udržel plánovanou přesnost.
Zatím nemáme přesné informace o tom, k jakému problému přesně ve Fucinu došlo, a zda existuje nový odhad obnovení funkce systému. Obrátili jsme na agenturu GSA, její vyjádření do článku případně doplníme.
Galileo se do této chvíle zatím s podobně velkým výpadkem nesetkal. Na začátku roku 2017 se ukázalo, že v nečekaně velkém počtu selhávají atomové hodiny na palubách satelitů. Vyšetřování ukázalo, že u některých (záložních rubidiových hodin) byly použity díly, které mohly za určitých okolností způsobit zkrat. V jiných případech (u maserových atomových hodin) pak mohlo dojít k problémům s jejich zapnutím po delší době nečinnosti a změnily se tak pouze operační předpisy.
