Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu (JURI) ve středu schválil návrh reformy současných evropských pravidel upravujících autorské právo. Směrnice europarlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu (česká verze návrhu zde) byla poprvé navržena v roce 2016 a od té doby se s připomínkami dostala až před právní výbor. Čtrnáct členů hlasovalo pro návrh, devět bylo proti, dva se zdrželi.
„Dnešní hlasování je prvním krokem k přijetí ochrany autorských práv, odpovídá výzvám internetového prostředí,“ uvedl německý europoslanec Axel Voss, zpravodaj tohoto návrhu.
The last laws to address copyright in the information society date back 17 years. Parliament's legal committee adopted today its position on bringing EU-wide copyright rules in line with the digital age. Find out more → https://t.co/NtnXEFtjY6 https://t.co/j76PYdsrbt
„Samozřejmě ještě musíme projít hlasováním celého parlamentu a najít shodu s Evropskou radou ohledně detailů,“ dodal Voss. „Ale je to první pozitivní signál toho, že (Evropský) parlament dává tvůrcům obsahu možnost vyrovnání se s internetovými platformami.“
Hlasování o návrhu na půdě Evropského parlamentu (20. června 2018)
Mezi těmi, kdo hlasovali pro návrh, byl i Pavel Svoboda, český europoslanec za křesťanské demokraty a předseda výboru JURI.
Hlasování o celém návrhu - výbor pro právní záležitosti JURI (20. června 2018)
Kontroverzní články 11 a 13: daň z odkazu a předběžná cenzura
Vossovo nadšení však nesdílejí kritikové směrnice, kteří ji označují za hloupý nápad a hlasování za počátek možné cenzury internetu. Za kontroverzní je přitom považován především jedenáctý a třináctý článek návrhu.
Článek 11 (Ochrana tiskových publikací v souvislosti s digitálním užitím) je kritiky označován jako „daň z odkazu“ („link tax“). Má nahradit ušlý zisk vydavatelům, jejichž články – respektive jejich části – jsou po internetu šířeny bez jakékoli kompenzace (více Ať se Google a Facebook podělí s médii o příjmy z reklam, velí europoslanci). Tento článek, pokud by vešel v platnost, by zřejmě zásadně proměnil, jakým způsobem mohou lidé vyhledávat nejen zpravodajské a publicistické články na internetu. Vyhledávače by totiž zřejmě nemohly nabídnout uživateli část článku, aniž by neuhradily poplatek držiteli autorských práv.
Unie vydavatelů ČR a evropské vydavatelské asociace jedenáctý článek směrnice oceňují: „Podle názoru EMMA a ENPA sice výsledná formulace není z hlediska vydavatelů zcela optimální, ale jedná se o přijatelný kompromis, který dává vyvážená práva různým skupinám subjektů.“ Jako příklad uvádí odměnu, kterou by mohli vydavatelé požadovat po platformách. (Poznámka: Mediální skupina MAFRA je členem Unie vydavatelů ČR.)
Článek naopak kritizují evropští akademici (PDF) z Institutu pro informační právo, kterým vadí, že dojde k omezení citací: „Návrh by pravděpodobně omezil volný tok informací, který je klíčový pro fungování demokracie. Pravděpodobně by také poškodil novináře a samostatné tvůrce obsahu.“ Posílil by podle nich naopak zavedené instituce a vydavatele, což by mohlo posílit znepokojující trend koncentrace mediálního vlastnictví v členských zemí.“
Článek 13 (Užití chráněného obsahu poskytovateli služeb informační společnosti, kteří ukládají a zpřístupňují velké množství děl a jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli) zase upravuje způsob, jakým proti porušení autorských práv mají bojovat „internetové platformy“. Tedy například sociální sítě, online sdílecí nástroje nebo platformy na publikování souborů či videí.
Formulace směrnice je celkem obecná. Návrh mluví o „opatřeních, která zajistí fungování dohod uzavřených s nositeli práv ohledně užití jejich děl“. Jako příklad je výslovně jmenováno „používání účinných technologií rozpoznávání obsahu“. To jinými slovy může znamenat nějakou verzi automatického filtrování obsahu.
.@EP_Legal has adopted both Article 11 (#linktax) and Article 13 (#CensorshipMachines). It’s a dark day for the open web, but the fight will continue in the upcoming plenary vote in the European Parliament. #SaveYourInternet #SaveTheLink #FixCopyright
Pokud by například uživatel chtěl nahrát obrázek na sociální síť, měla by společnost provozující tuto síť povinnost zkontrolovat, zda tento obrázek neporušuje autorská práva. Pokud by například automatický algoritmus na obrázku rozpoznal scénu z filmu nebo fotografii z fotobanky, odmítla by sociální síť takový obsah publikovat.
„Zakladatelé internetu“ varují před cenzurou
Konkrétně proti článku 13 návrhu směrnice se v otevřeném dopise (PDF) ohradila skupina odborníků. Podepsali jej například Vint Cerf, spoluautor protokolu TCP/IP, nebo Tim Berners-Lee, vynálezce WWW a autor první webové stránky v historii, nebo Jimmy Wales, zakladatel Wikipedie.
Vint Cerf, Tim Berners-Lee a další významné osobnosti podepsali dopis kritizující navrhovaný zákon EP, především Článek 13
Autoři dopisu uznávají, že reforma autorských práv je potřebná: „Jakožto tvůrci sdílíme přesvědčení, že distribuce autorského díla by měla probíhat tak, aby z ní měl prospěch tvůrce, vydavatel i platforma.
Článek 13 dělá z internetu, který byl dosud otevřenou platformou, nástroj dohledu a kontroly |
„Ale Článek 13 není způsob, jak toho docílit,“ varují v dopise. „Tím, že budou platformy muset provádět automatickou kontrolu a filtrování veškerého obsahu, který uživatelé na platformu nahrají, se článek 13 dopouští bezprecedentního přiblížení internetu, dosud otevřené platformy pro sdílení a inovace, k tomu, aby se stal nástrojem automatického dohledu a kontroly nad uživateli.“
Stroj může „omylem cenzurovat“, nepozná parodii a kontext
Kritikové také poukazují na to, že je nebezpečný požadavek na „automatický nástroj“, který by ještě před publikací odhalil nahrávání copyrightem chráněného obsahu. Už nyní totiž podobné systémy fungují, a to nepříliš spolehlivě. Např. ContentID na platformě YouTube má za úkol odhalit, zda není v nahrávaném videu použita hudba, která patří držiteli autorských práv. Relativně často se ale stane, že dojde k tzv. falešným nálezům (false positives).
Slavný je příklad, kdy bylo ve video s bílým šumem - tedy doslova s naprosto náhodnými zvuky - označeno jako video porušující hned čtyři copyrighty (více v našem článku o automatickém systému YouTube). A to je ContentID systém velké firmy se špičkovou expertizou. Není těžké si domyslet, že by menší firmy měly s podobným rozpoznáváním problém.
Autorský zákon navíc umožňuje řadu výjimek. Typickými příklady toho, kdy můžete na internet nahrát část díla chráněného autorským právem, jsou:
- parodie - například fotomontáže, videomontáže, různé satirické články apod. mohou spadat do této výjimky
- remix - do určité míry lze využít část cizího díla a kombinací vytvořit nové dílo
- internetové memy - memy (pokusili jsme fenomén memů vysvětlit v roce 2012) často využívají obrázek, který je chráněný autorským právem, ale textem či kombinací s jiným obrázkem mu dávají nový význam
- zpravodajství, komentář, recenze - do určité míry lze v komentáři nebo zpravodajství využít části chráněného díla bez porušení autorských práv
- právo na panorama - při natáčení videa na pařížské ulici můžete zachytit na video například budovu, která je chráněna autorským právem, ale vaše právo na natáčení na ulici tím není omezeno
- studijní účely - například při vědecké analýze je často nutné použít části copyrightem chráněného díla pro ilustraci nebo názornost
- osobní užití - do autorského práva nezasahuje ten, kdo vytvoří kopii pro osobní použití
- citace - a konečně je samozřejmě možné z autorského díla citovat s uvedením zdroje, a to v odůvodněném rozsahu
Je těžké si představit, že by nějaký algoritmus, fungující například na principu strojového učení, dokázal správně identifikovat tyto různorodé výjimky a kontexty umožňující nahrát části díla chráněného autorským právem. Pravděpodobnější je, že platformy by filtr nastavily přísněji, aby se chránily před případnými pokutami.
„Článek 13 v podstatě dělá ze sociálních sítí a dalších internetových společností copyrightovou policii a nutí je aplikovat přísná opatření napříč službou,“ varuje Bruce Schneier, odborník na internetovou bezpečnost. Kromě okamžitých škod by tak článek 13 mohl podle něj přispět k „vytvoření infrastruktury, kterou by později vlády nebo korporace mohly zneužít k dohledu nad internetem“.
Reformu, a konkrétně její třináctý článek, dlouhodobě kritizuje Julia Reda, německá europoslankyně za německou pirátskou stranu. Podle ní jde o tvorbu „cenzorujících strojů“, které by musely filtrovat obsah ještě před jeho publikací a tím by došlo mimo jiné k omezení svobody slova.
„Dneska to nevyšlo, ale stále můžeme zachránit internet“ (video: Julia Reda)
Také česká pirátská strana proti nové směrnici silně protestuje. „Může to mít velmi zásadní dopad a vést k cenzuře internetu v evropských zemích a i v České republice,“ řekl předseda strany Ivan Bartoš. „Tahle věc napadá samotnou podstatu internetu, který je založen na tom, že se články odkazují.“
Video z tiskové konference (21. června 2018)
Co bude dál? Vyjádřit se musí členské země i celý parlament
Návrh směrnice nyní putuje před celý Evropský parlament. Ten bude o návrhu hlasovat pravděpodobně 4. července. Do té doby se ještě na návrhu musí předběžně dohodnout zástupci jednotlivých zemí EU.
Joe McNamee, ředitel Evropské asociace pro digitální právo (EDRi), si myslí, že návrh stále ještě může být pozměněn směrem, který by zajistil ochranu autorského práva bez potenciálního narušení svobody slova: „Slyšel jsem, že počet e-mailů, které ohledně této záležitosti dostávají lidé v Evropském parlamentu, začíná poutat pozornost lidí, kteří nejsou součástí výboru pro právní záležitosti. Tento tlak každým dnem snižuje většinovou podporu, kterou by návrh v parlamentu mohl získat.“
We can still win! Next steps for the #CopyrightDirective https://t.co/UcYZWbEdWw #SaveYourInternet #FixCopyright #CensorshipMachine https://t.co/UpH0Ib8Hy4
„Už v minulosti se podařilo zastavit špatné zákony před jejich schválením,“ připomíná McNamee třeba odmítnutí „protipirátské dohody ACTA“ v roce 2012. „Lidé mohou být znepokojeni tím, že zákon postoupil dále (...), ale výbor JURI není celý Parlament.“
Aktualizace: Článek jsme rozšířili a doplnili jsme podrobnosti a komentáře. Doplnili jsme popis dalšího postupu návrhu směrnice. Doplnili jsme, jak kdo hlasoval. Doplnili jsme vyjádření českých pirátů. Doplnili jsme vyjádření Unie vydavatelů a Institutu pro informační právo.
