První let spojující obě města bez mezipřistání trval 19 a čtvrt hodiny a měřil přes 16 000 kilometrů. Neprovázely ho žádné komplikace, cesta zabrala méně času než předem avizovaných dvacet hodin. Jen těsně před přistáním museli piloti udělat odbočku na sever kvůli řazení. V Sydney přistáli v 7:43 místního času.
Zbrusu nové letadlo Boeing 787-9 Dreamliner australských aerolinek Qantas vyrazilo na cestu z New Yorku v pátek po 21:00 místního času (sobota 3:00 SELČ). Zatím byl let pouze testovací – kromě posádky se ho účastnilo pouze přibližně 50 pozvaných cestujících tvořených převážně zaměstnanci aerolinek.
Na palubě byli kromě techniků a výzkumníků přítomni i zástupci médií a ředitel společnosti Qantas, Alan Joyce. „Je to opravdu historický okamžik pro Qantas, opravdu historický okamžik pro australské letectví a opravdu historický okamžik pro světové letectví,“ uvedl po přistání.
Kvůli zdravotním rizikům letěli i vědci z Univerzity Monash v australském Melbourne. Ti sledovali před letem, během něj i po něm stav posádky. Testy podle prohlášení aerolinek sahaly od sledování mozkových vln, hladin melatoninu a bdělosti pilotů po sledování vlivu osvětlení, jídla a cvičení na cestující. Osvětlení kabin a jídlo byly za letu speciálně upraveny.
Kolem letu byla řada zajímavých faktů. Z newyorského Kennedyho letiště odstartoval Boeing s hmotností 233 tisíc kilogramů, čímž se blížil limitu pro vzlet, který činí 245 tisíc kilo. Z toho bylo 101 tisíc kilogramů palivo. Server Flightradar také pro filmové nadšence poznamenal, že by se během letu dalo zhlédnout všech osm filmů o Harry Potterovi.
Záměrem firmy bylo prověřit emoční a fyzický dopad dlouhých letů na lidský organismus. Qantas plánuje v příštích měsících také přímý let z Londýna do Sydney – ten by měl být ještě o 800 kilometrů delší a potrvá ještě o hodinu déle. Komerční lety by australský letecký dopravce chtěl nabízet od roku 2022.
Zatímco technicky už dlouhým letům v cestě téměř nic nebrání, otázkou zůstává, jak se s nimi vyrovná lidský organismus. Velký problém představuje takzvaný jet lag, nazývaný pásmová nemoc, tedy únava, ospalost a někdy i zmatenost po dlouhé cestě letadlem přes několik časových pásem.
Dvacet hodin ve vzduchu. Z New Yorku míří první přímý let do Sydney |
Testovací lety mají pomoci zjistit, jak jet lag co nejvíce zmírnit. Řešit se také bude spánkový režim zaměstnanců, nutnost volného pohybu po kabině kvůli letu, úpravy designu kabiny pro větší komfort i možnosti zábavy.
Případné zavedení pravidelné linky New York-Sydney by bylo reálné až v roce 2022. Současná letadla totiž zatím nejsou schopná takto dlouhý let absolvovat tak, aby mohl být letoun plně obsazen pasažéry.
Nejdelším let dosud byla osmnáctihodinová linka Singapur–New York, která se těší velké oblibě. Podle průzkumů je hlavním faktorem právě ušetřený čas na cestě.