Spoření nevynáší, nepomohlo ani trojí zvýšení hlavních sazeb ČNB

Na kroky centrální banky reagovalo u svých vkladových produktů jen minimum finančních domů. V polovině ledna zdvojnásobila úroky banka Creditas na 0,60 procenta. Už v prosinci ke zvýšení úroků u vkladů přistoupila Sberbank. „Zaznamenali jsme mírně zvýšený zájem nových i stávajících klientů,“ říká mluvčí banky Radka Černá.

Obecně platí, že nejlepší zhodnocení nyní nabízejí spíše menší banky. Zatímco u tradičních bankovních domů se úroky u spořicích účtů pohybují sotva nad nulou – například Česká spořitelna dává 0,2 procenta – u „nových“ bank se blíží jednomu procentu. Lepší zhodnocení ovšem obvykle platí jen pro zůstatky do několika stovek tisíc. U vyšších částek padá k nule.

Na nejvýhodnější sazby však klienti často dosáhnou pouze při splnění určitých podmínek. Jde třeba o vedení běžného účtu, který může být zpoplatněn. A například Air Bank nabízí u částek do 250 tisíc jednoprocentní zhodnocení, avšak pouze za podmínky, že klient alespoň pětkrát měsíčně zaplatí kartou.

Střadatelé, kteří se nechtějí pustit do investic a mají raději bezpečí, se navíc musí připravit na to, že lepší časy asi nepřijdou. Přestože ekonomové čekají, že ČNB bude ve zvyšování sazeb během roku pokračovat, banky nebudou se zvyšováním úroků u vkladů pospíchat.

„Prostor pro zvyšování sazeb vkladů je pro banky stále značně omezený, zvláště pokud zamýšlejí navyšovat úrokovou marži, respektive vracet ji k normálu, protože je z historického pohledu stále stlačená,“ říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Ostatně i hypotéky podle něj zatím zdražují pomaleji, než by odpovídalo situaci na mezibankovním trhu.

Fincentrum Hypoindex ukazuje, že průměrná sazba hypoték se v lednu vyšplhala na 2,28 procenta. Před rokem byla 1,82 procenta. „Hlavním důvodem růstu sazeb hypoték je rychlý nárůst výnosů státních dluhopisů, který nastal již loni. Současný vývoj na dluhopisovém trhu ukazuje, že sazby hypoték budou dál svižně růst ke třem procentům,“ říká ekonom Partners Martin Mašát.

K jejich financování mají banky „dost“ peněz. „Objem vkladů u lokálních bank výrazně převyšuje objem úvěrů. Velký objem prostředků tak umisťují do státních dluhopisů nebo ukládají do centrální banky,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Proto nepotřebují běžné klienty lákat k ukládání peněz vyššími úroky,“ dodává Mašát.

Banky se k viditelnějšímu zvedání úroků u vkladů podle Kovandy odhodlají nejdříve příští rok, až základní sazba ČNB vystoupá na dvě procenta. „Určitou výjimkou mohou být ty banky, které například zamýšlejí rozšířit svoji klientskou základnu. Musí nabídnout atraktivnější podmínky než konkurence,“ říká Kovanda.

I přes nízké úroky existuje řada klientů, kteří účty na spoření využívají. Ve srovnání s většinou běžných účtů vynesou totiž alespoň „něco“. „Každý čtvrtý klient s osobním účtem využívá ‚spořicí‘ účet. U mohovitějších klientů převládá investování do podílových fondů,“ tvrdí mluvčí České spořitelny Jiří Štábl.

„Klienti s nižšími příjmy často na spořicí účet posílají nižší částky vícekrát do měsíce. I relativně nízké částky uložené na spořicím účtu jsou pro klienty důležitou formou spoření a zároveň hned dostupným záložním zdrojem prostředků pro naléhavé situace,“ dodává mluvčí Moneta Money Bank Jakub Švestka.