Způsoby zlodějů se mění. Bezpečnostní specialisté ani řetězce však nechtějí o konkrétní podobě krádeží mluvit, aby nenaváděli nové příležitostné zloděje. K tradičním trikům ale patří známá finta s váhou. Člověk na samoobslužné pokladně naťuká a zaplatí levnější zboží, které váží stejně jako to dražší. Takže má za cenu čokolády Figaro v akci dražší tabulku Lindt.
„Způsoby na samoobslužných pokladnách jsou odlišné, ale lidé, co zkoušeli různé podvody na klasických pokladnách, se nyní přesměrovali na samoobslužky,“ uvádí Martin Giebel, který má ve společnosti M2C na starosti obchody.
Otázka důvěry
Zatímco v Česku nejsou žádná čísla o rozsahu škod páchaných prostřednictvím těchto pokladen dostupná, v zahraničí ano. Například studie jednoho milionu transakcí ve Velké Británii odhalila, že ztráty na těchto kasách dosahují čtyř procent zásob, zatímco na běžné to bývá 1,5 procenta, napsal letos na jaře server fooddive.com.
Podle britského listu The Independent se krádeže na samoobslužných pokladnách za poslední čtyři roky zdvojnásobily. Nejcitovanějším podvodem v britských novinách je záměna avokáda za mnohem levnější mrkev.
Problém je tak rozšířený, že řada lidí považuje za hru vzít si místo drahého zboží levné, když to jde tak jednoduše. Naštěstí pro obchody to nelze dělat u alkoholu, kde musí obsluha přijít ověřit věk. Giebel za M2C navíc doplňuje, že ve všech samoobslužných zónách jsou instalované kamery.
Podobně je na tom i možnost nákupů se scannery jako Scan & Go či Scan & Shop, které mají u nás hypermarkety Tesco a Globus. V tomto případě si zákazník zboží sám „napípá“, ukládá do tašek a na samoobslužné pokladně zaplatí. Odhalit případnou krádež může jen namátková kontrola. „Z pohledu bezpečnosti je to něco, co se všichni snaží uchopit. Je to systém hodně postavený na důvěře,“ říká Giebel ze společnosti M2C .
K jednomu z trendů mezi zloději v řetězcích patří v posledních letech hecování se mladých lidí na Youtube, aby přespali v obchodě, něco tam snědli a vypili. „Schovají se v regálech se zbožím nebo ve skříních, celou noc pak něco konzumují, dělají hlouposti, většinou něco poškodí. Jsou to prkotiny, ale způsobují masivní problémy,“ popisuje Giebel z M2C.
Nejproblematičtější je u těchto malých zlodějů postih. Škoda do pěti tisíc korun je totiž pouze přestupek a ten většinou končí pokutou na místě.
Zaměstnanci kradou nejvíc
Všechny tyto krádeže v obchodech představují zhruba 38 procent škod, odhaduje mezinárodní společnost SSI. Ještě o procento víc ukradnou z obchodů ale jejich vlastní pracovníci. Nejde přitom o malé škody. Jen společnost M2C řešila za rok ve velkých obchodech přes 18 tisíc případů a další více než tři tisíce v obchodních centrech, která z 80 procent pokrývá.
Hodnota škod dosáhla podle Giebela 10,5 milionu korun. A to jsou jen případy odhalené jednou firmou. „Podle našich zkušeností se jedná o nižší jednotky procent celkového obratu, konkrétně to bývá od jednoho do tří procent,“ uvádí výkonný ředitel společnosti SSI Václav Elman. Celosvětový průměr ztrát v oblasti retailu se podle něj uvádí ve výši 1,23 procenta.
U velkých řetězců může jít o škody ve výši desítek až stovek milionů korun ročně. S výjimkou Penny Marketu se však žádný konkrétně nevyjádřil. „Řádově se jedná o miliony korun ročně. Za poslední čtyři roky se nám však podařilo snížit počet těchto případů o 30 procent,“ uvádí za Penny mluvčí Tomáš Kubík.
Potvrzuje přitom, že nejvíce škod jde za zaměstnanci, což se ještě zhoršuje nyní v době jejich nedostatku. Zmíněné drobné krádeže se podle něj díky bezpečnostním branám na všech prodejnách ale podařilo v posledních letech snížit.
Chytré kamery s hlasovým přenosem
Všichni odborníci se shodují, že fyzické zabezpečení zboží funguje nejlépe. Zasklené vitríny s kosmetikou, alkohol jen u prodavačky, makety zboží a masivní „pípáky“ se však stávají minulostí, protože obchodníci chtějí zákazníkům nakupování zpříjemnit. „Hlídání“ zlodějů tak přebírají měkké kódy s vestavěným alarmem a čím dál chytřejší kamery.
Stále častěji se využívá takzvaný vzdálený kamerový dohled. „Náš systém spoléhá na inteligenci samotné kamery. Ta sice obraz snímá po celou dobu, operátorovi ho ale zobrazí až ve chvíli, kdy se děje něco podezřelého. Ten pak vyhodnotí, jak na danou situaci reagovat,“ popisuje Jan Peroutka, šéf prodeje mezinárodní jedničky v bezpečnosti, společnosti Securitas.
Podobných chytrých kamer má firma nyní 400 a stále přibývají. „Operátor má k dispozici hlasový přenos do střeženého prostoru, takže může promluvit ke zloději stylem ‚Pane v černé kapuci, který stojíte u regálu s oblečením, registrujeme vaši krádež kabelky,“ popisuje Peroutka s tím, že poté lze na místo vyslat zásahovou jednotku. Ale v devadesáti procentech varování příležitostného zloděje zastaví.
Chytré kamery jsou podle něj budoucností. Využívají se ale hlavně v menších obchodech, mít je v hypermarketu vyjde příliš draho. Dnes naopak převládá přístup „čím víc kamer, tím lépe“. Není však příliš efektivní. „Standard je spousta kamer, které někde operátor stále sleduje. Známe i případy, že se na ně nikdo nekouká a jen se podívají do záznamů, když někdo něco ukradne,“ přibližuje Peroutka.
