Jednou za týden – v pátek v půl osmé ráno ulánbátarského času – se stovkám Mongolů, kteří by chtěli pracovat v Česku, otevírá telefonický objednávkový systém. Zhruba prvních osmnáct, jimž se podaří dovolat, dostane termín pro podání žádosti o zaměstnaneckou kartu. Podle informací MF DNES jsou úspěšní jen ti, kteří předtím zaplatili překupníkům.
Lidé na práci už tu jsou, stačí je legalizovat, tvrdí lidé z branže |
„Je nemožné se k termínu dostat,“ píše v diskusi ve facebookové skupině s názvem ‚Česká republika, pracovní víza‘ (v mongolštině) uživatel Ulziijargal Khulan. „Je načase s tím něco udělat,“ píše Bilegt Sajchan. Podobně diskutují uživatelé ve skupině ‚České velvyslanectví – získejte termín‘. Zmíněné skupiny sdružují bezmála 800 lidí. Ti jsou přesvědčeni, že se s termíny pro podání žádosti o zaměstnaneckou kartu kupčí. Inzeráty s takovými nabídkami lze najít právě na Facebooku.
„Jestli zaplatíš, mohu ti rychle zařídit ty termíny, ale jen pro pár lidí. Obecně zájemců o termín je dost,“ napsal překupník z profilu „Tout Ira Bien“ (francouzsky Vše půjde dobře), mongolsky hovořící figurantce, kterou požádala redakce MF DNES o spolupráci.
Kvůli kupčení svolali Mongolové prostřednictvím Facebooku v pátek demonstraci před českou ambasádou v Ulánbátaru, letos už druhou. Ta první prošla 23. ledna za třicetistupňových mrazů bez povšimnutí. „Naše ochranka byla oslovena skupinou asi třinácti lidí před vchodem s tím, že se v pátek odpoledne nemohou provolat na registrační telefonní linku, jdou ‚žádat o vízum‘ bez registrace - předbíhali tedy registrované žadatele - a chtějí si smluvit schůzku s velvyslancem,“ uvádí český velvyslanec v Mongolsku Jiří Brodský.
Demonstrující následně na Facebooku zveřejnili petici, ve které stojí: „Překupníci prodávají termín za 800 až 1 000 eur a my, normální občané Mongolska, se nemůžeme k termínu dostat. Žádáme vás, abyste zastavili tento nelegální obchod, a žádáme o zorganizování systému na základě fyzické fronty,“ napsali zájemci o práci v Česku.
Korupce je mýtus, tvrdí ministerstvo
Podle náměstka ministra zahraničí Martina Smolka jde o mýtus – lidé v zemích, kde je s termíny problém, jako je Mongolsko, Ukrajina či Vietnam, platí zprostředkovatelům za to, že za ně vyplní formulář se žádostí. Třeba proto, že sami nevědí, jak na to. Jestli ale platí také za telefonickou nebo e-mailovou registraci, nedokáže říct. Ujišťuje, že se všechny telefonické záznamy nahrávají a namátkově kontrolují.
Nikdo zatím nepředložil důkazy o tom, že by překupníci byli domluveni s úředníky na ambasádách v problémových zemích. Dokonce se ani nepodařilo uspokojivě vysvětlit, proč se lidé nemohou dovolat.
Nařčení z překupnictví čelil i on-line objednávkový systém Visapoint, který ministerstvo zahraničí loni v říjnu nahradilo právě telefonickým a e-mailovým objednáváním.
Zoufalí Mongolové zapojují do získání víza své rodiny a známé, kteří pak v určený čas volají nebo klikají, aby zvýšili šanci na obsazení termínu. Příběhy o tom, že někdo získal termín běžným způsobem, jsou ale vzácné.
Zaměstnávání cizinců v Česku
Podle Adži Erdenebatové z české neziskové organizace Inbase jsou mongolští zájemci o práci snadným terčem překupníků, kteří jim kromě víz prodávají i pracovní smlouvy. Za prací do Česka tak vyrážejí zadlužení a snadno se stávají obětí dalších podvodníků. Chtěla by proto rozjet adaptační kurzy, které by Mongolové absolvovali ještě před cestou do Česka. „Zamezilo by to zbytečným platbám vysokých částek zprostředkovatelům, kteří často uvádějí klienty v omyl,“ říká.
Režim Mongolsko a Filipíny
Od května by se mohla situace zlepšit. Po vzoru režimu Ukrajina schválila česká vláda režim Mongolsko. Tuzemské firmy si předvyberou pracovníky v Mongolsku a přes hospodářskou komoru a svaz průmyslu vybraným jedincům ambasáda přednostně dá termíny pro podání žádosti o pracovní víza. Má jít o tisíc Mongolů ročně. Stejným způsobem bude lákat i Filipínce.
„Filipínci mají dobrou jazykovou vybavenost, umějí anglicky. A Mongolsko nám při volbě zemí také vyšlo dobře. Uvažovali jsme i o Uzbekistánu a Vietnamu, ale z důvodu bezpečnostních rizik jsme od toho ustoupili,“ říká Smolek.
Vedle režimů pro Filipíny a Mongolsko vláda v lednu odsouhlasila rozšíření zmíněného režimu Ukrajina. Navýšila kvótu pro Ukrajince, kteří se přednostním způsobem mohou dostat do českých podniků, ze současných 9600 lidí ročně na dvojnásobek.
