„V neposlední řadě je doba horká (Heisszeit) zajímavá také co do slovotvorby. S hláskovou analogií k době ledové získává termín oproti pouhému významu ‚období, ve kterém je horko‘ epochální rozměr a může odkazovat na jinou klimatickou periodu,“ vysvětlila GfdS.
Na druhém místě skončil výraz Funklochrepublik, které s využitím slov radiový, díra a republika odkazuje na fakt, že Německo má především na venkově plno hluchých míst bez mobilního signálu. Problém pokrytí se stal i tématem parlamentních voleb, před kterými se diskutovalo, jak rychle by se v zemi měla budovat infrastruktura pro nejnovější standard sítí páté generace (5G).
Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že rychlé plošné rozšíření supersignálu není nutné, neboť je lepší se soustředit na zajištění spolehlivého internetu po celém Německu i za použití starší technologie 3G. Tu ale mnozí považují za již zastaralou a zcela nevyhovující současným datovým potřebám.
Ministryně školství a výzkumu Anja Karliczeková k technologii 5G poznamenala, že není třeba, aby ji měla každá konev na mléko, za což si vysloužila posměch i kritiku veřejnosti a odborníků na digitalizaci.
Na třetím místě je termín související s migrační krizí
Na třetí místo žebříčku GfdS pronikl termín související s migrační krizí, a to Ankerzentren. To jsou střediska, kde chtějí úřady roztřídit migranty; ty, kteří nemají nárok na azyl, má čekat vyhoštění. Anker v němčině znamená kotvu, s tou ale název nemá nic společného, protože jde o akronym slov Ankunft, Entscheidung, Rückführung (přijetí, rozhodnutí, navrácení).
Mezi první desítku se dostala také třeba slova Diesel-Fahrverbot (zákaz vjezdu dieselům) odkazující na zákaz vjezdu aut s dieselovým pohonem do center měst, Handelskrieg (obchodní válka), Brexit-Chaos (brexitový chaos) či die Mutter aller Probleme (matka všech problémů).
Za matku všech problémů považuje německý ministr vnitra Horst Seehofer migraci. GfdS poznamenal, že spojení matka všeho se často používá například v případě válek (matka všech bitev) či bomb (matka všech bomb). O neúspěchu bavorské CSU v letošních zemských volbách, kdy strana zvyklá na samostatnou vládu musela hledat koaličního partnera, se pak v médiích psalo jako o matce všech porážek.
Loni se slovem roku stal výraz „Jamaika-Aus“ (konec Jamajky) značící krach rozhovorů mezi konzervativní unií CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými o vytvoření vlády. Trojici stran se přezdívalo Jamajka kvůli tomu, že jejich typické barvy - černá, žlutá a zelená - odpovídají barvám vlajky karibského státu.
V Japonsku se slovem roku stala katastrofa
V Japonsku se slovem charakterizujícím rok 2018 stala „katastrofa“ poté, co zemi letos zasáhly povodně, tajfun, zemětřesení i vlny veder. Japonsko vybírá slovo, které nejlépe vystihuje končící rok, už 23 let.
O volbě informovaly ve středu v přímém přenosu japonské televizní stanice, které odvysílaly záběry mistra starodávného japonského chrámu v Kjótu, který symbol pro slovo katastrofa napsal na bílý panel.
Japonsko v letošním roce postihla série přírodních katastrof, kvůli nimž ekonomika poklesla ve třetím kvartálu o 1,2 procenta. Záplavy si vyžádaly životy téměř 200 lidí a vynutily si evakuaci devíti miliónů obyvatel. Vlna veder si vyžádala 65 obětí, hospitalizováno bylo více než 22 000 lidí.
Západní Japonsko zasáhl tajfun Jebi - nejsilnější za posledních 25 let. A severojaponský ostrov Hokkaidó postihlo zemětřesení o síle 6,7 stupně Richterovy škály, které způsobilo sesuvy půdy.
Loni se stalo slovem roku „sever“ po severokorejských raketových zkouškách. Slovem roku 2016 se stalo „zlato“ po letních olympijských hrách v brazilském Riu de Janeiro.
