Strache s údajnou příbuznou ruského oligarchy jednal o politické podpoře své strany výměnou za zajištění státních zakázek přes šest hodin. Jednání, které nakonec vedlo až ke Stracheho rezignaci, se odehrálo v červenci 2017 na Ibize. U šampaňského, tuňáka a sushi tam spolu s dalšími společníky probrali několik možností, jak ruskému investorovi zajistit odpovídající zakázky.
Rakousko čekají předčasné volby, Kurz vypověděl koaliční smlouvu s FPÖ |
Zámožná Ruska chtěla v Rakousku investovat až 250 milionů eur, které nemohla uložit v bance, „protože nebyly úplně legální“. Možností byly třeba licence na provozování kasin, prodej luxusního hotelu či výstavba dálnic. Spekulovali i o převzetí nejčtenějšího rakouského listu Kronen Zeitung.
Jeho nová ruská známá měla diskrétně ovládnout zhruba polovinu média. „Pokud nás ty noviny budou před volbami tlačit (na titulní strany), nedostaneme ve volbách 27, ale 34 procent. Každý článek, který nám pomůže, naštve červené a černé,“ poznamenal tehdy politik s odkazem na rakouskou sociální demokracii (SPÖ) a Kurzovu Rakouskou lidovou stranu (ÖVP), se kterou pak FPÖ utvořilo koalici.
„Všechno ale musí být legální,“ zdůrazňoval Strache. Podle serveru Spiegel se přitom zhlédl v rakouském investorovi Heinrichu Pecinovi. Úspěšný podnikatel, kterého Strache popsal jako „velkého hráče“, totiž v Maďarsku „v posledních patnácti letech koupil Orbánovi všechna média a připravil je pro něj“.
Původně kritické deníky k premiéru Viktoru Orbánovi a jeho straně Fidesz v minulosti buď zanikly, nebo je koupili Orbánovi příznivci. Jedním z médií, ke kterým se aristokrat Pecina se svou společností Mediaworks dostal, byl třeba levicový deník Népszabadság.
„Chceme vybudovat mediální prostředí tak, jak to udělal Orbán,“ plánoval Strache. Pecina však pro Spiegel uvedl, že s rakouským deníkem Kronen Zeitung nic společného nemá, ani neměl.
Kromě tohoto deníku Strache snil i částečné privatizaci veřejnoprávní televize a rozhlasu ORF. Proti koncesionářským poplatkům ostatně Strache podle svých slov „bojuje jako lev“.
Na otázku nastrčené Rusky, co z nákupu bude mít ona, odpovídal, že pokud se z FPÖ stane strana číslo jedna, „budeme se moci bavit o čemkoliv“.
Během dlouhého rokování Strache stihl popsat svou náklonnost k Visegrádské čtyřce, Srbsku i Rusku. „Na Západě vládne dekadence, ale na Východě jsou lidé ještě normální,“ poznamenal a přiznal, že se v minulosti sešel s poradci ruského prezidenta Vladimira Putina, aby dali dohromady, jak spolu mohou strategicky spolupracovat. Zmínil také svůj rozhazovačný styl života, utrácení za ústřice a kaviár či příběh jeho přítele, který si koupil diamantový důl.
Pět měsíců po schůzce na Ibize se Strache stal vicekancléřem Rakouska. Jen chvíli se tehdy v červenci 2017 bál, že je to past. Jeho společníci ho nakonec přesvědčili o opaku. Stracheův instinkt byl však správný, po celém domě bylo několik skrytých kamer. Video zveřejnil německý deník Süddeutsche Zeitung a Der Spiegel minulý týden.
Strache odstoupil a kvůli skandálu se rozpadla vládní koalice. Rakousko nyní míří k předčasným volbám, které by se mohly konat v září. „Video jsme měli asi měsíc a vyhodnocovali jsme ho. A když jsme si byli jisti, že je autentické a pravdivé, řekli jsme si, že ho zveřejníme,“ uvedl v neděli redaktor Spiegelu Wolf Wiedmann-Schmidt v německé televizi n-tv.
Odvysílání videa týden před volbami do Evropského parlamentu podle něj nebyl záměr.
Video z Ibizy:
Maďarský premiér Viktor Orbán komentoval nepřítomnost rakouských zástupců na slavnostní akci v Maďarsku slovy, že tam „začala mimořádná lovecká sezona“.
„Naši rakouští přátelé k nám teď nepřijedou, protože u nich byla zahájena mimořádná lovecká sezona,“ prohlásil v pondělí Orbán v západomaďarském městě Zalaegerszeg při slavnostním otevření prvního úseku testovací trasy pro inovativní dopravní řešení, informovala agentura APA. Účast na akci odřekl ministr dopravy Norbert Hofer, který o víkendu dočasně převzal vedení FPÖ.
Moskva pak ujistila, že se skandálem kolem tajně pořízeného videa nemá nic společného.
Mluvčí Evropské komise v pondělí uvedl, že i po ukončení pravicové koalice v Rakousku má unijní exekutiva plnou důvěru v instituce alpské republiky. „Máme plnou důvěru v lidi v Rakousku a v demokratické instituce, že to urovnají,“ citovala mluvčího agentura DPA. Komise však podle něj poslední události v Rakousku sledovala v ohromení.
