„Berlín tak chce ukázat, že otázku vysokého počtu běženců v zemi řeší a vyhošťuje ty, kteří nesplňují podmínky pro poskytnutí azylu. Deportace však veřejnost vnímá velmi kontroverzně,“ sdělila televize ARD.
Upozornila na událost z loňského července, kdy jeden z převezených Afghánců spáchal sebevraždu. Podle televize žil předtím v Německu osm let. Podle kritiků je Afghánistán stále příliš nebezpečnou zemí, aby tam Němci posílali neúspěšné žadatele o azyl.
Berlín provádí deportace na základě dohody s Kábulem, který souhlasil s přijetím odmítnutých uprchlíků. První let se uskutečnil v prosinci 2016.
V nedávné zprávě poukázala dánská humanitární organizace pro uprchlíky DRC na to, že navrátilci mají problémy se znovu zapojit do společnosti a potýkají se s depresemi, stresem a úzkostí.
Podle Murtazy Rasouliho z afghánského ministerstva pro uprchlíky a repatriace Německo reagovalo na obavy o bezpečnostní a humanitární situaci v Afghánistánu omezením počtu deportovaných migrantů.
„Obvykle je to méně než polovina z maximálního počtu padesáti lidí na let, což je hranice odsouhlasená při dohodě obou zemí,“ řekl Rasouli pro server InfoMigrants. Snížení počtu ovšem způsobují také útěky z Německa těch běženců, kterým se blíží termín deportace.
Někteří z nich zamířili do Francie, uvedla německá stanice MDR. S deportacemi do Afghánistánu Francouzi přestali v roce 2013. Odletu migrantů v některých případech zabrání i demonstrace skupiny protestujících v Německu. Takový případ se stal právě u středečního letu. Podle rady pro uprchlíky v Bavorsku jeden z Afghánců místo do letadla v Lipsku nastoupil v úterý do nemocnice.
