Život v jedné z izraelských ultraortodoxních vojenských jednotek se neřídí podle obvyklého vojenského rozvrhu. Ráno začíná modlitbami, které je třeba pronést ještě před úsvitem. Jídlo připravují kuchaři v kasárnách podle nejpřísnějších pravidel košer stravování, aby nedošlo k žádné chybě.
A tím to nekončí. Vojenský trénink je třeba dvakrát denně přerušit kvůli dalším modlitbám. Třetí přestávka je vyhrazena pro rabína, který s vojáky rozmlouvá o náboženských textech. A na rozdíl od zbytku izraelských obranných sil, tu nejsou podle listu The Guardian vůbec žádné ženy.
Podle Daniela Rosenberga, který sloužil u výsadkářů, bylo mnoho členů ultraortodoxních jednotek vychováno k povolání rabína, které jejich komunita považuje za nejlepší. „Některé děti se ale nechtějí stát rabíny, chtějí být třeba právě bojovníky,“ popisuje Rosenberg.
Ultraortodoxní jednotky izraelské armády jsou v posledních měsících předmětem vyhrocených diskusí, které vedly k rozkolu místní společnosti a zapříčinily neúspěch při opakovaných pokusech o sestavení funkční vlády, což společně s dalšími problémy vedlo k předčasným parlamentním volbám.
Netanjahu: Pokud vyhraji volby, anektuji část Západního břehu Jordánu |
Ačkoli Izrael nařizuje všem svým občanům povinnou vojenskou službu, ultraortodoxním židům uděluje výjimku, aby mohli pokračovat v náboženském studiu. Ultraortodoxní židé se nicméně mohou do služby přihlásit dobrovolně, což často vede ke sporům s rodiči.
„Musíte mít silnou vůli, abyste se oddělili od rodiny a šli dělat něco zcela jiného. Ultraortodoxní vojáci nemají doma žádnou emoční pomoc. Když se dostanou na pole, stávají se z nich zvířata. Jsou úplně sami, což jim paradoxně dává velkou sílu bojovat,“ popisuje jednadvacetiletý Rosenberg, kterého rodina v zapojení do armády podpořila.
Ultraortodoxní vojáky mnohdy zapudí vlastní rodina
Počet ultraortodoxních obyvatel neustále roste a v současnosti tvoří přibližně dvanáct procent devítimilionové izraelské populace. Povinné službě v armádě se tímto způsobem vyhýbají desítky tisíc mladých lidí, kteří žijí z vládních stipendií. A to se oprávněně přestává líbit sekularizovaným Izraelcům.
A není to poprvé, co se ultraortodoxní jednotky staly předmětem ožehavých debat. První ultraortodoxní prapor Netzah Yehuda funguje od roku 1999 a jeho členové slouží převážně na okupovaném Západním břehu Jordánu. V průběhu let čelili řadě obvinění z ubližování Palestincům, včetně krutého bití a mučení.
Protesty ultraortodoxních židů proti povinné službě v armádě:
At least 13 arrested as ultra-Orthodox clash with police at military draft law protest in #BneiBrak#Israel #Haredi #IDF pic.twitter.com/UPfkN80Jwf
— Ruptly (@Ruptly) November 1, 2018
V březnu soud poslal na šest měsíců do vězení čtyři ultraortodoxní vojáky z tohoto praporu, kteří natáčeli dva zadržené Palestince a vysmívali se jim.
Dvaadvacetiletý Netanel Meshi-Zahav, syn ultraortodoxního rabína, trávil svůj volný čas v armádě právě pomáháním osamělým vojákům, které jejich rodiny zapudily. „Sekulární důstojníci často nechápou, že tito lidé seděli 18 let na židli a studovali Tóru. Nikdy v životě neuběhli ani sto metrů,“ popisuje Meshi-Zahav.
Podle něj komunita dobrovolníky v armádě považuje za zrádce. „Když jsem procházel sekulární částí Tel Avivu v uniformě, dívali se na mě s obdivem. Poté jsem ale zašel do ortodoxní komunity a cítil jsem v pohledech zlost. Nechápou, že když při výcviku ležíme na zemi v dešti, děláme to pro ně,“ uzavírá.
