Na Giru letos útočil Miguel Ángel López na vítězství v závěrečné horské etapě, ale z kola byl sražen fanouškem. Což Kolumbijce rozčílilo natolik, že ho profackoval.
Na Tour organizátoři ukončili předčasně klíčovou etapu přes Iseran, když silnici zavalil ledopád krup velkých jak pingpongový míček.
A nyní hned v úvodní sobotní týmové časovce Vuelty vytekla na trať voda z nafukovacího bazénu, v němž si hrálo malé dítě. Na mokré silnici vzápětí upadly týmy Emiretes a Jumbo, včetně dvou velkých favoritů celého závodu Primože Rogliče a Stevena Kruijswijka.
Ruku na srdce, takový scénář byste nevymysleli.
Jistě, španělští organizátoři bývali opakovaně kritizováni, že nevěnují dostatečnou pozornost bezpečnosti jezdců, stačí vzpomenout například na pískem zavátou týmovou časovku Vuelty 2015 v Marbelle. Ale aby hlídali všechny děti, máchající se podél trati v bazénech, to bychom už toho po nich chtěli opravdu moc.
Cyklistika je nádherný sport v často úchvatných sceneriích, zdarma přístupný pro statisíce diváků. Zároveň však při ní platí, že příroda, diváci, události v okolí tratě či nezaviněné pády a technické závady jsou nedílnou součástí hry. Vždyť i Miguel Ángel López z Astany v sobotu připomněl: „To k našemu sportu patří. Někdy vyhrajete jackpot, jindy máte velikou smůlu.“
Sobota: A najednou tu byla Mississippi
Lópezova Astana v sobotní zahajovací časovce zvítězila a on sám se oblékl do červeného trikotu lídra Vuelty. Hvězdy Jumba si naopak vybraly příděl smůly a po pádu ztratily 40 sekund. „Nečekali jsme, že najednou před námi bude na trati Mississippi,“ s nadsázkou říkal George Bennett, jeden z členů týmu.
Padesát metrů před zmáčenou pasáží tehdy stál pořadatel se žlutou vlajkou a upozorňoval je na nebezpečí. Pokud bychom chtěli přece jen něco organizátorům vyčítat, tak nikoliv prasklý bazén, nýbrž skutečnost, že zmíněného muže neposlali ještě více dopředu před kritický úsek. A především fakt, že důrazné varování před nebezpečnou pasáží přišlo v rádiu závodu pozdě.
„Emirates tam upadli osm minut před námi a varování se ozvalo až po našem pádu,“ postěžoval si hlavní sportovní ředitel Jumba Addy Engels.
Burst paddling pool caused Jumbo-Visma’s Vuelta team time trial crash, says sports director (+ videos) https://t.co/fYowYKpUqf #cycling https://t.co/G2jo7C0fVB
Ovšem i Jumbo hrálo poté značně nebezpečnou hru, když při výměně kola svému zaostávajícímu jezdci Seppu Kussovi 1700 metrů před cílem zaparkovali svůj týmový automobil ve slepém úhlu za zatáčkou tak nešťastně, že do něj málem vletěl tým Quick-Step se Zdeňkem Štybarem.
„Byl zázrak, že jsme se tomu autu vyhnuli. Museli jsme zpomalit, znovu se seskupit. Jumbo nás tím okradlo o vítězství,“ tvrdil Wilfried Peeters, sportovní ředitel Quick-Stepu, jehož sestava byla v cíli druhá o dvě sekundy za Astanou.
Jumbo později vyfasovalo od komisařů pokutu 1000 švýcarských franků za zastavení automobilu na nevhodném místě, kde blokoval výjezd ze zatáčky.
„Je nám to vzhledem ke Quick-Stepu opravdu líto, ale takové věci se naneštěstí dějí,“ reagoval Engels. „Seppa Kusse dělilo jen 20 sekund od toho, aby přijel do cíle mimo časový limit. Snažili jsme se zaparkovat co nejvíc na kraji silnice, nechali jsme Deceuninck projet a až pak provedli výměnu kola.“
Nikoliv rozčilení z pokuty, nýbrž frustrace z vlastní 40sekundové ztráty však v sobotním večeru dominovala v myslích jezdců i šéfů Jumba.
„Každý si v průběhu Grand Tour vybere kus štěstí i smůly,“ říkal Engels. „Za tři týdnů toho od všeho dostanete trochu. Ale tentokrát té smůly bylo moc.“
Další ze sportovních ředitelů Jumba Grischa Niermann přidával: „Naši jezdci mají zranění. Ta sice nevypadají kdovíjak zle, ale pořád jsou to zranění. Ovlivní vás. Spíte hůř, tělo hůř regeneruje. To vše vám bere energii.“
Ředitel závodu Javier Guillén sice už při lednové prezentaci Vuelty sliboval, že letošní trasa bude obzvlášť okořeněná, nicméně sobotní „bazénové“ koření by si milerád odpustil. Ovšem závod se řítil dál, jen s jinak rozdanými kartami. Bookmakeři rázem povýšili do role největšího favorita Lópeze před Rogliče a Quintanu, naopak až na šestou pozici srazili Kruijswijka.
Neděle: Pozdě Quintanu honit
Cyklisté Jumba potřebovali injekci sebevědomí. Niermann se ho snažil do svého týmu napumpovat. „Málokdy se stane, že by Grand Tour rozhodlo 40 sekund ztráty,“ říkal jezdcům před nedělním startem v Benidormu.
Roglič i Kruijswijk sem dorazili se zabandážovanými odřenými částmi těla. Ale George Bennett jménem týmu hlásil: „Je nový den. Nezměníme už, co se v sobotu stalo. Nějaký čas jsme byli vytočení, pak jsme svolali schůzi a řekli si, že se proto nebudeme věšet. Budeme bojovat.“
Plán byl prostý. „Nejprve získat zpět těch 40 sekund a pak si začít vybudovávat náskok. Máme na to tři týdny. Naší výhodou je, že máme i silný tým, který je schopný jezdit agresivně,“ ujistil Engels.
Primož Roglič hned v nedělní 2. etapě dokonale předvedl, jak se to dělá.
Bláhoví byli všichni ti, kteří se domnívali, že tato etapa by mohla vrcholit sprinterským dojezdem.
Nakonec i klasikáři, nažhavení na etapové vítězství, měli přijít zkrátka.
Nezapomínejme: Tohle je Vuelta. Tady se každý rok dějí věci naprosto neočekávané. Tady se nesmíte nechat příliš ovlivnit ani profily etap na papíru, protože skutečnost bývá často mnohem komplikovanější.
„Na Vueltě je možné naprosto všechno,“ pronesl Fernandez Matxin, sportovní ředitel týmu Emirates. „Třeba i to, že dvoukilometrové stoupání 30 kilometrů před cílem změní den, který neměl být určený pro vrchaře, v souboj vrchařů a mužů pro celkovou klasifikaci.“
- 78 km | Etapa 2 - Stage 2 | #LaVuelta19
La serpiente multicolor ya no para de rodar /
This is how the peloton of La Vuelta 19 looks like!
⏳ Los escapados mantienen poco más de 4 minutos
https://t.co/zqaO4Bw62K
: @PhotoGomezSport https://t.co/5TM61PUgJM
Celkem 3400 nastoupaných metrů, teplota okolo 35 stupňů a takřka 200 kilometrů na trati. To byl v neděli v regionu Alicante velmi kvalitní barometr formy aktérů závodu.
„V téhle etapě ještě nepoznáte, kdo může vyhrát Vueltu, ale mohli bychom se dozvědět, kdo ji nevyhraje,“ podotkl Matxin.
Už na bonusovém spurtu 32 kilometrů před cílem se rozpoutala i bitva o červený dres. Za Sanderem Arméem z Lotta Soudal si zde dojel pro dvě bonusové sekundy Zdeněk Štybar a za ním spurtoval Primož Roglič.
Štybar se díky tomu posunul ve virtuální celkové klasifikaci na úroveň vedoucího Lópeze, za nímž zaostal v týmové časovce právě o dotyčné dvě sekundy.
Jenže v tu chvíli se už nacházeli pod tříkilometrovým stoupáním 2. kategorie na Alto de Puig Llorenca, které záhy roztrhalo pole jezdců na kousky a malé skupinky.
Nejprve si zaveleli k ústupu elitní sprinteři v čele se Samem Bennettem a Fabiem Jakobsenem. Pak přišly útoky vrchařů a rázem trpěli rovněž elitní klasikáři.
Na vrcholu byla pohromadě skupina 18 jezdců, mocně (ale bohužel marně) stíhaná Štybarem. Vzápětí se zformovala na čele šestice, která vzala věci do vlastních rukou. Nairo Quintana, Rigoberto Urán, Fabio Aru, Mikel Nieve, Nicolas Roche - a Primož Roglič. Muži dne. Ve sjezdu do cíle v Calpe vystoupal jejich náskok na třináctičlennou skupinu pronásledovatelů v čele s červeným Lópezem na více než půl minuty.
Fourth on stage the stage, @UranRigoberto is up to third overall on the @lavuelta general classification. Nico Roche (SUN) is the new race leader, 2" ahead of Quintana in second and 8" ahead of Rigo. #LaVuelta19 https://t.co/If8LzQ1mGn
„Dnes byla důležitá dobrá strategie,“ říkal Quintana. „Zbylo nás jen pár. Když jsem pak uviděl příležitost, zaútočil jsem.“
Ano, v klesavé pasáži tři kilometry před cílem malý Kolumbijec atakoval a dokonale tím všechny překvapil.
Ne, tohle přece není jeho styl, to nevydrží.
Ale co kdyby...
Váhání se jeho souputníkům nevyplatilo. Až po chvíli jej začal stíhat Aru, potom Roglič. Jenže pozdě bycha (Quintanu) honit.
#LaVuelta19: ¡ATAQUE DE NAIRO QUINTANA A 3 KM DE META! ¡#VamosNairo! https://t.co/AN3AKB12Wa
Kolumbijec v dresu stáje Movistar triumfoval. K dosavadním sedmi vyhraným ryze horským etapám na kláních Grand Tour přidal další, úplně jinou.
„Dnešní vítězství je nádherné, unikátní,“ oslavoval. „Ještě nikdy jsem takhle etapu nevyhrál. Po Tour jsem byl nesmírně unavený, dopřál jsem si tedy dostatek odpočinku. Pak jsem se kvalitně připravil a na Vueltu jsem dorazil nesmírně motivovaný. Když pracujete tvrdě, výsledky přijdou.“
O pět sekund za ním se před cílem odehrával souboj o červený dres. A Nicolas Roche ho získal. „Nemám slov. Nemohu tomu uvěřit,“ dojatě říkal Ir.
V 35 letech je pro mnohé za zenitem. V letech 2013 a 2015 vyhrál na Vueltě etapu, před šesti lety zde nakrátko oblékl i červený dres, především však pomáhal vyhrávat závody Grand Tour jak Chrisi Froomovi, tak Albertu Contadorovi. Do stáje Sunweb přišel s tím, že by měl být v kopcích k ruce Tomu Dumoulinovi. Jenže Dumoulinova sezona se ocitla v troskách, a tak Roche odjel na Vueltu, aby tu pomáhal Wilkovi Keldermannovi.
Na této jeho pozici se nic nemění. Ale když je teď v červené...
„Budu ten dres hájit tak dlouho, jak to jen půjde. Naposledy jsem ho držel v roce 2013 pouze na den. Teď jich snad bude víc,“ doufal. Minimálně do prvního horského dojezdu v páté etapě by si jej mohl ponechat.
"It’s an amazing feeling. To be back in the leaders jersey at a Grand Tour is incredible; I'm speechless."
Hear from @nicholasroche after he moved into the race lead at #LaVuelta19 today with a great 2nd place!
https://t.co/9m1QEMxX3J https://t.co/DOxaPGd2Np
Sedmatřicet sekund za vítězným Quintanou dorazila v neděli do cíle třináctičlenná skupina s Lópezem, Valverdem, Keldermannem, Chavesem, Majkou a dalšími jezdci pro celkovou klasifikaci.
Pak přijel osamocený Štybar se ztrátou 1:36 minuty, nejlepší z týmu Deceuninck-Quick-Step.
Sedm sekund za ním dorazila početná třetí skupina, ve které nabrali takřka minutu a tři čtvrtě ztráty Luis Meintjes, James Knox, Ion Izagirre, Jakob Fuglsang a také Steven Kruijswijk.
„Stevenovo sobotní zranění, především kolene, je velmi bolestivé. Neměl nejlepší nohy,“ vysvětloval sportovní ředitel Grischa Niermann.
Doslova katastrofální den prožila stáj Ineos. Její dva lídři Wout Poels a Teo Geoghegan Hart si připsali desetiminutové manko!
„Všechno pro nás vypadalo dobře až do posledního stoupání,“ říkal jejich šéf Nicolas Portal. „Tam naši chlapci nedokázali následovat ty nejlepší. Nemůžeme být spokojeni.“
Pro dva lídry Ineosu hra o přední příčky záhy skončila.
Naopak Primož Roglič mohl říkat: Jsem zpět.
Však také Niermann hned podotkl: „Bylo jasné, že Primož se nesloží po něčem takovém, co se nám stalo v sobotu. Říkal jsem mu, že máme dvacet etap na zlikvidování toho 40sekundového manka. A on s tím rázně začal hned teď.“
