Věděla jste, v koho se proměníte?
Já jsem si nechala ukázat, v jaké nádherné divy se proměnily mé herecké kolegyně, a ani na zlomek jim nezávidím, protože moje proměna je úplně ta nejkrásnější, jaká může být. Určitě si pamatujete pár let zpátky film Addamsova rodina a jejich naprosto radostného strýčka Festera. Takže budu Fester Addams.
Fotogalerie |
Nevadilo vám, že je to právě tato postava a ne nějaká krasavice?
Mě to potěšilo moc. V mé profesi stojí na prvním místě komedie a tak trochu jdu ve šlépějích tatínka. Původně jsem si myslela, že by to mohl být třeba někdo z němé grotesky. Ale v kalendáři se za těch deset let, co ho fotograf Petr Kurečka pro Chantal Poullain dělá, objevil jak Chaplin, tak Buster Keaton, což jsou takoví moji favoriti. Takže z Festera Addamse, který toho moc nenamluví a je to velmi komická postava, mám radost.
Fotíte se ráda a užíváte si to?
Já jsem si na to už zvykla. Moc ráda to nemám, protože je to zastavený čas a nemám ráda klasické focení do magazínu, kde vlastně pak ve výsledku člověk nevypadá jako ve skutečnosti. Já se svými vráskami problém nemám. Je mi padesát, takže vypadám tak, jak vypadám. A když se pak někdy k rozhovoru vidím na titulní straně s vyžehleným, vyretušovaným obličejem, tak mi to přijde jako trochu podvod na lidi, kteří ty rozhovory čtou.
Proč jste vůbec do proměny šla?
Je to úžasný nápad a prodej kalendáře podporuje dobrou věc. Součástí kalendáře jsem už podruhé. Před šesti nebo sedmi lety jsem v něm byla na fotce s mým bývalým mužem. Kalendář tenkrát mapoval filmové dvojice a my jsme byli Sweeney Todd s paní Lovettovou.
V co jste se nejraději proměňovala během své kariéry?
To je strašně těžké. Na divadle jsem se nejraději proměňovala za takového bezdomoveckého, černého, jemně depresivního anděla u nebeské brány v představení Angel-y, které hrajeme s moji kolegyní Luciou Kašiarovou i na ulicích. Je to o dvou andělech strážných a je to takové sáhnutí do klasické, temné grotesky. Je to postava, která nepoužívá slova, ale vlastně si může dovolit úplně všechno.
A máte nějaký sen, v co byste se chtěla proměnit?
Já jsem nikdy v životě nehrála žádnou krásnou princeznu, ani žádnou vílu. Spíš to vždycky byly takové záporné role. Tak možná něco do kontrastu, něco tak neskutečně pozitivního, až by mi z toho bylo špatně.
Kalendář Proměny 2013 - Saša Rašilov a Vanda Hybnerová jako Sweeney Todd s paní Lovettovou
Vy jste kvůli seriálu Krejzovi změnila barvu vlasů. To je také poměrně velká změna. Co byste kvůli roli neudělala?
Asi bych nepostoupila nějakou definitivní plastiku, která by byla nenávratná. Já už jsem měla i s tou barvou vlasů problém, protože když si tak trochu zakládáte na tom, že padesát let na sobě nic neměníte, a pak kvůli roli musíte minimálně na rok změnit barvu vlasů... Já jsem byla taková ortodoxní, blbá blondýna celý život. Tak teď jsem blbá zrzavá. Už jsem kvůli roli postupovala i různé váhové výkyvy. Ale my jsme kašpárci a v případě, že té roli uvěříte, uvěříte režisérovi a autorovi, tak za ním půjdete klidně i na kraj skály.
Takže jste spokojená, že jste tu změnu barvy podstoupila? Stál za to ten seriál?
Já jsem spokojená s tím, že je to komediální žánr. Myslím si, že tady podobný seriál není, protože teď je všude mraky detektivek a seriálů z lékařského prostředí. Tak se s kolegy snažíme, seč můžeme. Samozřejmě ten výsledek není úplně na nás. Navíc jsou to hodinové díly, které musí běžet dvakrát týdně, takže toho musíme natočit strašně moc. Kdybych já měla volbu, tak bych dala třeba větší prostor pro tu práci. Myslím, že kvalita by byla daleko víc znát, protože komediální žánr je jeden z nejtěžších a přála bych si, aby byl dobrý.
Co sledujete, když si chcete třeba odpočinout? Jsou to právě komedie?
Nemám ráda válečné filmy, protože tam je autentické utrpení a úplně neholduji různým druhům sci-fi, kde ta fikce je už tak zhmotnělá, že mě připravuje o fantazii. Mám ráda věci, kde mohu svoji fantazii využít a trochu si některé věci domýšlet. Ale komedie si ráda pouštím. Miluji ty staré, klasické francouzské komedie s Louisem de Funesem nebo s Belmondem. Mám ráda evropský humor.
Co teď aktuálně připravujete?
Teď jsem na focení přiběhla z první veřejné generálky z Rokoka z představení Kanibalky: Soumrak samců v režii Davida Drápka. To je opravdu taková velice drsná, myslím že až hodně drzá komedie, která tady tak trochu napráská současnou politickou situaci.
