Korupci kritizuje celých šedesát procent dotázaných, hospodářskou kriminalitu 49 procent. Přistěhovalectví považuje v Česku za problém 42 procent lidí. „V tomto případě se ale situace v posledních letech výrazně lepší. V roce 2017 považovalo přistěhovalectví za problém 61 procent dotázaných, o rok dříve to bylo 74 procent,“ popsalo CVVM.
Spokojenost se současným stavem vybraných oblastí (v %)
Podobně se lepší také pohled na bezpečnost občanů a obecnou kriminalitu. Před třemi lety tuto oblast považovalo za problém 40 procent lidí, před dvěma lety jich bylo 35 procent a nyní se jejich podíl snížil na 22 procent.
Zvyšuje se naopak spokojenost s celkovou náladou ve společnosti, ačkoliv stále mírně převažují kritické hlasy. Spokojeno s ní je 27 procent lidí, nespokojeno 30 procent. Odpověď „tak napůl“ zvolilo 42 procent Čechů.
Nabídku zboží a služeb chválí tři čtvrtiny (76 procent) lidí, kulturu dvě třetiny (63 procent), míru nezaměstnanosti více než polovina (55 procent) a dodržování lidských práv 52 procent dotázaných.
V dalších oblastech sice už podíl spokojených klesl pod padesátiprocentní hranici, u mnoha z nich ale stále zůstává výrazně vyšší než podíl nespokojených. To se týká například vědy a výzkumu, dopravní obslužnosti, vztahů České republiky se zahraničím nebo životní úrovně.
ČR se zlepšila v pořadí vnímané korupce. Mělo to být ještě výš, tvrdí Babiš |
Ve srovnání s posledním průzkumem z ledna roku 2017 jsou pak Češi méně spokojení se stavem životního prostředí, situací v zemědělství a s možností účasti občanů na rozhodování.
„Lidé s nižším vzděláním a především lidé se špatnou životní úrovní jsou daleko méně spokojení, než jejich protipóly,“ uvedlo CVVM.
Podle Centra souvisí rostoucí míra spokojenosti v mnoha oblastech s pozitivním hospodářským vývojem a uklidněním situace spojené s migrační krizí. „Nárůst spokojenosti v oblastech, které přímo či nepřímo souvisí s ekonomickou situací, trvá od roku 2014,“ dodalo CVVM.
Výzkum se uskutečnil od 2. do 13. února letošního roku a zúčastnilo se ho 1 064 lidí ve věku od patnácti let, přičemž průzkum probíhal formou osobních rozhovorů.
