Říjen 2019. Rozhodující zápas o titul WNBA patří jediné ženě. Emma Meessemanová byla k nezastavení. Ze sedadel zvedala i Bradleyho Beala a Johna Walla, slavné parťáky z NBA.
Necelé dvě minuty před koncem vstřelila klíčový koš s faulem, po kterém jí do náruče naskákaly již napůl oslavující spoluhráčky. Na belgickou senzaci nebylo během play off možné najít protizbraň.
Emma Meesseman has @JohnWall & @RealDealBeal23 on their feet! #WNBAFinals https://t.co/0bkm9SAN2K
Meessemanová zdědila profesi po matce, bývalé špičkové basketbalistce. Již v osmnácti letech odešla do Francie, o rok později už zářila v barvách ruského Spartaku Moskva. O roku 2016 pak válí za silný Jekatěrinburg - a už třikrát s ním ovládla prestižní Euroligu, naposledy loni.
Jako devatenáctiletou ji v roce 2013 do WNBA draftovali Washington Mystics. Ve stejném roce do WNBA vtrhla coby dvojka draftu hvězdná Elena Delle Donneová, která nejprve hrála v Chicagu. Tehdy nikdo netušil, že tyto pivotky vytvoří duo, které se stane postrachem soupeřů.
„Ani jsme ji nevzali v prvním kole,“ řekl s provinilým úsměvem washingtonský trenér Mike Thibault. „Vzali jsme si ji až jako druhou možnost druhého kola. Viděl jsem ji na videu a zavolal pár známým v Evropě, ale nikdy jsem si neviděl v opravdu důležitém zápase. Měli jsme s Emmou obrovské štěstí,“ dodal.
193 centimetrů vysoká pivotka tehdy postrádala sebevědomí a prezentovala se kolektivním pojetím hry, když často na hřišti hledala volné spoluhráčky. Zakřiknutá je nejspíš i proto, že se narodila s vadou sluchu, se kterou jí v civilu pomáhají naslouchátka.
Ačkoliv v té době ani trenér Thibault neměl ponětí, jaký poklad si Mystics právě připojili na soupisku, rozhodně očekával, že se Emma stane jednou z dvanácti vybraných hráček pro nadcházející sezonu.
Jediný, kdo s tím nepočítal, byla právě Meessemanová. „Do Ameriky si přivezla věci sotva na dva týdny,“ vzpomíná Thibault. „Myslela si, že ji před začátkem soutěže pošleme domů. Emma je velmi skromná.“
Vždyť ji i legendární kouč musel pobízet ke střelbě. Neustále jí vtloukal do hlavy, že střílet není sobecké.
Ve své první zámořské sezoně do hry naskakovala z lavičky, poté už se ale stala pravidelnou členkou základní pětky; stala se první hráčkou Mystics, která nastoupila v základní sestavě do každého utkání tři ročníky po sobě. V roce 2017 klub díky výměně získal Delle Donneovou a tyto dvě podkošové hráčky se okamžitě staly noční můrou soupeřů.
Čeští fanoušci si výkony hvězdné pivotky mohou pamatovat z EuroBasketu, který se v červnu 2017 konal v Praze a v Hradci Králové. Belgie se na turnaj kvalifikovala po dlouhých deseti letech, přesto si domů odvezla bronzovou medaili a účast na následujícím světovém šampionátu.
Belgické kočky, jak se týmu přezdívá, vtrhly do turnaje dravě. Nejprve porazily Černou Horu, ale až vítězství nad Ruskem je pasovalo do role černého koně. Meessemanová a spol. se nakonec musely sklonit až před Španělskem v semifinále, v boji o bronz ale přesvědčivě vyřídily Řecko. Meessemanová byla nejlepší hráčkou týmu po všech směrech a právem byla zvolena do nejlepší pětky mistrovství.
Po historicky první medaili z EuroBasketu potvrdil národní tým formu i na MS, kde skončil čtvrtý. Meessemanová byla s 18,5 bodu druhou nejlepší střelkyní a 10,7 doskoku na zápas z ní udělalo nejlépe doskakující hráčku. I tentokrát byla zvolena do nejlepší pětky turnaje.
Kvůli mistrovství světa se pokorná Belgičanka vzdala sezony v WNBA. Washington to bez ní dotáhl až do finále, ve kterém ho ovšem 3:0 na zápasy smetl Seattle v čele s Breannou Stewartovou a Sue Birdovou. Delle Donneová bojovala se zraněným kolenem a nebyl nikdo, kdo by ji zastoupil. Všichni ovšem tušili, že po návratu Meessemanové bude situace jiná.
Všichni kromě Emmy, samozřejmě.
„Drží se hodně při zemi, někdy až moc,“ řekla na její adresu spoluhráčka z národního týmu i Washingtonu Kim Mestdaghová. „Nebylo by na škodu, kdyby si více uvědomovala, jak skvělá je a co znamená pro belgický basket. Občas jí musíme říct: ,Ty jsi Emma. Ta Emma.‘“
