Sám O‘Ree ovšem neměl o výjimečnosti svého prvního utkání ani páru. Velikost toho, co dokázal, zjistil až z novinového titulku následujícího rána. Ze slov, která si přečetl pouze jedním okem.
Dva roky předtím jej totiž v utkání juniorské ligy zasáhl puk do pravého oka a O‘Ree v ném přišel o 95 % zraku. „Nikomu jsem to neřekl. Věděla to jen má sestra a nejlepší kamarád,“ přiznala před časem legenda v rozhovoru pro server The Undefeated. O fatálním zranění neřekl ani rodičům, prý aby jim to nedělalo starosti.
Přestože mu odhodlání překonat problém se zrakem nechybělo, fungovat na ledě mu jakožto levákovi dělalo zprvu nemalé potíže. „Hrál jsem na levém křídle, takže když jsem chtěl vidět, co se děje vpravo, musel jsem abnormálně vytočit hlavu,“ popisuje krušné chvíle O‘Ree. Neoblomný bojovník šel ovšem tvrdě za svým. „Řekl jsem si, že se musím soustředit jen na věci, které jsem schopen vidět. Od té chvíle to šlo nahoru.“
O jeho indispozici pochopitelně nevědělo ani vedení Bruins, když povolalo tehdy dvaadvacetiletého útočníka jako náhradu za jiného zraněného hráče. Boston se postavil Montrealu, který O‘Ree už odmala sledoval, v mládežnických kategoriích se navíc často proháněl po kluzištích ve frankofonní metropoli Kanady. Utkání na ledě Canadiens tak vlastně nebylo pro prvního černošského hokejistu ničím neobvyklým.
„Proto jsem v tom zápase nezaregistroval žádné nadávky ani rasistické narážky, lidé tam na mě byli zvyklí,“ vrací se do minulosti O‘Ree. Horší to bývalo při výjezdech do Detroitu nebo Chicaga. „Hlavně ve Spojených státech jsem musel neustále poslouchat rasistické pokřiky z tribun. Ale šlo mi to jedním uchem dovnitř a druhým zase ven.“
Simmondse vyhnal z Čech rasismus
V NHL stihl odehrát s přestávkami 45 utkání, v nichž si připsal 14 bodů (4+10), takže se v lize vlastně jenom mihnul. Další hráč tmavé pleti, Mike Marson, byl draftován Washingtonem až v roce 1974.
Dnes již dvaaosmdesátiletý O’Ree byl však prvním, kdo prošlapal cestičku afroamerickým hráčům do nejslavnější hokejové ligy světa. Mezi nejznámější následovníky patří útočník Philadelphie Wayne Simmonds, obránce Nashvillu P. K. Subban, bývalý bitkař Donald Brashear nebo třeba někdejší brankář Kevin Weekes.
„Všichni jsme museli vytrpět spoustu nelehkých věcí. Willie si zaslouží obdiv za to, co dokázal,“ vysekl poklonu Simmonds, spoluhráč Jakuba Voráčka a Radka Gudase, který se během poslední výluky v roce 2012 objevil v dresu Liberce. Jenže zanedlouho si sbalil a odletěl, mimo jiné i kvůli rasismu fanoušků Chomutova.
Ačkoliv nebude O‘Ree kvůli nevýraznému hokejovému výkonu zřejmě nikdy uveden do Síně slávy, v Bostonu si jeho zásluhy stále připomínají. Během posledního zápasu Bruins s Montrealem vhodil úvodní buly, bostonský starosta Marty Walsh navíc prohlásil v rámci šedesátiletého výročí prvního startu hokejového průkopníka 18. leden za „Den Willieho O‘Ree“.
