Zase připomněla svá ohromující tažení po dvorcích All England Clubu. Především v úvodní sadě bomberka z Fulneku před zraky svých rodičů dočista ovládla kurt číslo 18. Když se dozvěděla, že ji zvládla za pouhou čtvrthodinku, podivila se: „Tak rychle? To ujde!“
Celý mač stihla za 53 minut. Podávala tak dobře, že sokyni nepovolila ani jeden brejkbol. Vytasila 20 vítězných úderů a napáchala pouze osm nevynucených chyb.
Od roku 2010 má na Wimbledonu obdivuhodnou bilanci 29-4. Snad si ji nepokazí ve druhém kole, kde by měla narazit na nebezpečnou Rusku Jekatěrinu Makarovovou, která ve srážkami zkrápěném Londýně ještě musí podstoupit střetnutí se Švédkou Johannou Larssonovou.
Chtěla jste v tom chladu mít utkání co nejdřív za sebou?
Na zimu jsem byla připravená. Vadily mi mraky, které se pořád nad námi honily. I když nepršelo, ve vzduchu byla cítit voda, taková ta mlha nebo mžení. Sem tam mě cvrnklo do nosu, že by bylo fajn, kdyby se povedlo dohrát rychle, abych se vyhnula dešti a přerušení.
Bylo příjemné vidět, jak skóre rychle narůstá?
Při zápase jsem to ani nevnímala. Pořád počítáte s tím, že se může cokoliv stát. Ona může zabrat, já můžu něco zkazit. Naštěstí mě podržel servis, ve druhém setu rozhodl jediný brejk, který jsem nějak vyšmoulila. Je fajn, že jsem si neztratila podání.
Na letošní premiéru jste čekala až do středečního večera. Ulevilo se vám, že se vám povedla?
Určitě jsem na tom líp než holky, které teprve čeká první kolo. Cítím se určitě líp, než když jsem ráno vstávala. Jak jsem čekala, až nás zavolají na kurt, napětí postupně odeznívalo. Když jsem se dozvěděla, že v pět půjdu na věc, už ani nebyl čas na trému. Je mi fajn, ale pořád jsem v turnaji, takže nervozita zůstává.
Jak jste v průběhu dne zabíjela čas?
Připravovala jsem se na to, že začnu před polednem. Tomáš Berdych, který šel na osmnáctku přede mnou, měl totiž skoro dohráno. Jenže nějak se to protáhlo. Měla jsem dojem, že pořád jenom jím. To mi přišlo legrační. Dvakrát jsem se rozcvičovala, posedávala v šatně, bavila se s holkama a koukala na televizi na Agu Radwaňskou. Trochu jsem jí záviděla, že na centrkurtu pod střechou může hrát. Ale nakonec to nějak uteklo.
Hned ve druhém kole asi narazíte na Makarovovou. To je zatraceně těžká protivnice na druhé kolo, že?
Hm, byla jsem překvapená, že s ní můžu hrát tak brzo. Říkal mi to Franta (trenér Čermák). Divila jsem se, že není nasazená. Je to těžká soupeřka, tráva jí sedí. Hrála jsem tu s ní před třemi lety a porazila ji až ve třech setech. Beru to jako zkoušku, která jednou přijít musí. Tak přijde už teď, no.
