Petr Vakoč má v jedenáct večer v hotelu pocit: Já už chci spát! Ale trvá mu nejméně do půlnoci, než opravdu usne. „I když se v posteli uklidním, stejně dál cítím, jak mi srdce pořád hlasitě buší.“
Jan Bárta přiznává: „Poslední dny spím hůř. Možná i proto, že na pokojích máme šílené vedro.“
Těla odčerpávají poslední zbytky sil třítýdenní šichty.
Jezdci kvitují, že v Megeve se většina týmů zabydlela na tři noci, už od středečního večera. Tour se v Alpách kolem tohoto střediska motá jako italské štafety.
Páteční ranní déšť pročistil vzduch. Spolufavorit závodu Nairo Quintana jej přivítal. „Možná jsem jezdil v horách hůř kvůli problémům s alergií, které mi ve vedru narůstaly,“ přemítal Kolumbijec.
Vakoč vzpomíná na extrémně teplou středeční etapu. „Byl jsem v ní tak moc uvařenej, že jsem se celou druhou půlku musel polévat vodou. Ale to asi každej.“
Work in progress .... @PetrVakoc @Etixx_QuickStep pic.twitter.com/PDilNrx0t1
I jižana Fabia Arua toho dne teplo natolik vyčerpalo, že když si chtěl stříknout vodu z bidonu do pusy, stříkl si ji místo toho do očí.
On-line 20. etapySledujte 20. etapu Tour de France v podrobné on-line reportáži. |
„Dojet na hotel, osprchovat, masáž - a co nejvíc odpočívat.“ V podání Jana Bárty je už dohra každého dne stereotypem.
Vakoč se po skončení každé etapy dostává do stavu podivné tělesné ochablosti. „Trvá mi vždycky tak tři hodiny, než se vrátím s tělem na normální energetickou úroveň.“
K tomu mu pomáhá rovněž ledový bazének, který s sebou jeho tým Etixx vozí, nebo návštěva jeho pražského fyzioterapeuta Pavla Bryndy. „Týmoví maséři Etixxu tady usilují spíš o uvolnění stažených částí našich těl. S Pavlem děláme i úplně jiné cviky. Navíc na mě působí coby psycholog.“
Jinak je hudba do sluchátek nejlepší relaxací. Ani na čtení často nemívá vnitřní sílu. „Vystačil jsem si na Tour s dvěma časopisy Forbes a s audioknihou Misbehaving o ekonomice. Po etapě na půl hodinky zavřu oči a poslouchám.“
Zato počítač vyndal za celou Tour pouze dvakrát na deset minut. „Zanedbávám své webové stránky. Ale ono je i připojení mizerné.“
Bárta je naopak na počítači denně. Pokaždé pookřeje, když se večer spojí s přítelkyní a uvidí na monitoru tříměsíčního syna Tomáše. „To mě nabíjí.“
Ještě dva dny zbývají. Poslední alpská etapa a cíl Tour v Paříži.
Vakoč a kohorta Etixxu míní na Champs-Élysées dovézt k etapovému triumfu svého sprinterského lídra Marcela Kittela.
„Je to tu těžké, těším se na konec, ale na druhou stranu... ještě se mi nechce končit,“ přiznává debutant na Tour. „Nejhorší to bylo zkraje druhého týdne, kdy jsme měli před sebou ještě tolik etap a já přitom začínal být mrtvej. Teď už mám v podvědomí, že je konec blízko, a možná i to mi dodává víc sil.“
Bárta, cyklista německé Bory, víc než o fyzické únavě hovoří o té psychické. „Každý den tu jste pod tlakem. Tak se těším, až se ho zbavím.“
Pak přiletí do Brna, ale pobude zde jen nakratičko, než zase odcestuje na hry do Ria - a bude pod tlakem znovu.
Vakoč se zdrží doma ještě kratší dobu. „Necelých 72 hodin,“ napočítal. „Snad tam stihnu oslavit i narozeniny, které jsem tu měl ve skutečnosti o prvním dni volna. Potom odletím na klasiku do San Sebastianu a odtud rovnou do Ria.“
