„Kdyby celý turnaj byl špatný... Ale naše hra až do předposledního zápasu nějaké parametry měla, pak nic – žádný tlak, šance.“ Zároveň tvrdí, že teď Češi v hokeji nepatří do úplné špičky. „Jsem si vědom, že vypadnutí ve čtvrtfinále se vždy hodnotí jako neúspěch a ještě dlouho i u nás to tak bude, ovšem mám u toho ALE.“
Jaké?
Nechci alibi, nechceme plácat po zádech ani se obhajovat, ale také nechci dělat extra paniku, že jsme vypadli ve čtvrtfinále s favoritem turnaje. Celá sezona taková tragédie nebyla. Nám herně zcela nevyšly dva poslední zápasy, které totálně zdegradovaly celý rok. Ty dva zápasy u mnoha lidí vše znegovaly, najednou jsme všichni tydýti, neznabozi a neumíme nic.
Jenže poslední zápasy proti Švýcarsku a Rusku jsou nejvíc vidět. Proč v nich tým selhal?
Tu odpověď jsem nenašel a možná ani nenajdu. V mužstvu nebyl rozkol, kluci dřeli, chemie fungovala. Před zápasem proti Švýcarsku už jsme měli jistý postup do čtvrtfinále, bylo také jasné, že nemůžeme jít z prvního místa. Možná tam byla snížená koncentrace. Ale neměli jsme tlak, šance. Přitom po předchozím zápase s Francií jsem odpovídal na otázky, jak se obraz české hry změnil. Že se lidem líbí. Že máme dobré přesilovky, jde na nás málo střel. Vše bylo růžové, jenže taky jsem věděl, že zajíci se počítají až po honu. Můžete hrát celou sezonu totální ho... a vyhrajete čtvrtfinále. Nebo naopak.
Říkáte, že v závěru turnaje už hra neměla parametry. Po čtvrtfinále jste tvrdil, že Rusové byli hratelní. Řekl bych, že možná tak prvních deset minut.
To je právě ono. Z té silné trojice, která přicházela v úvahu, nám Rusové přišli nejméně mentálně silní. Náš záměr byl na ně vlétnout, dát jim první gól, dostat je pod tlak. Že to pak nedokážou otočit. Jenže Rusové byli hratelní jen do doby, než nám dali dva góly (14 minut). Ty nás zastavily. Pak už nás k ničemu nepustili. Dobře bránili a my neměli nápad, jak je aspoň přitlačit.
Není ale vyřazení ve čtvrtfinále reálný odraz českého hokeje? O semifinále se uchází sedm týmů.
Já to vidím jinak. Do absolutní špičky patří Kanada, USA, Rusko a Švédsko. Ta čtyřka uskočila. My, Finsko a Švýcarsko se nacházíme ve druhém koši. Možná ještě Slováci, když jim přijedou všichni z NHL. Přičemž když poskládáme nejlepší hráče, budeme mít s Finy silnější tým než Švýcarsko. Kanada je kandidát na zlato. Američané na to, co mají k dispozici, by měli odehrát víc muziky. Na Světovém poháru nezískali ani bod, teď vypadli ve čtvrtfinále. Ale pořád mají daleko reálnější šanci získat medaili než my. Těm týmům z první čtyřky hrají hráči v NHL klíčové role. Švédové loni propadli, protože měli evropský výběr. Letos poskládali tým z NHL a ještě jim další hráli play-off. Umějí rozložit sílu, že na jedno mistrovství přijedou tihle, za rok jiní. Nám se špička zúžila. Počet hráčů v zámoří klesl, tak oslovujeme pořád stejné.
Neměl proti Švýcarsku, což byl z hlediska psychiky možná klíčovější zápas než čtvrtfinále, chytat Francouz? Působil mnohem jistěji než Mrázek.
Francouz podával lepší výkony než Mrázek. Ten měl výborné momenty, ale pak pustil lacinější gól, což ho provázelo i v sezoně v Detroitu. Po Francii jsme věděli, že Francouz bude chytat ve čtvrtfinále. Řešili jsme, jestli má jít do brány proti Švýcarsku, nebo ho necháme orazit. Zvolili jsme cestu nasadit ho až do čtvrtfinále a on v něm byl skvělý. Ovšem nemáme teď jasnou jedničku. Mrázek chytá NHL, je schopný podat perfektní výkon, ale prostřídá to laciným gólem, což se na mezinárodní scéně nesmí stát, nebo musíme mít produktivní mužstvo.
Čekali jste od Mrázka víc?
Neřekl bych víc. Byl to kluk, u něhož jsem hodně cítil, že chce reprezentovat. Ať je to, jak je to, tak jsou s Neuvirthem jediní, kteří chytají nejlepší ligu na světě. Neuvirth měl pak v NHL kolaps, sezona pro něj bohužel skončila. A upřímně, Furch nebyl v takovém laufu jako loni. Takže: žádný hráč mě na šampionátu nezklamal, ale Francouz podával stabilnější výkony.
Chyběly i góly od hráčů z NHL.
Ano, kluci jako Pastrňák, Voráček, Plekanec si to představovali jinak. Jejich produktivita byla nižší, než jsme čekali. To byl důvod, proč jsme s tím míchali. Přístupem a nasazením proti nim nemohu říct půl slova. Makali, dřeli. Jenže tím, že jim nepadaly góly, se možná dostávali pod určitý tlak. Já na nich viděl přemíru snahy, která asi způsobovala, že více drželi puk. Chtěli to strhnout, protože jsou to hráči, kteří nesnášejí prohrávání. Ale hokej je kolektivní sport, tak měli dát gól jiní. Nebo jsme to měli uhrát na 1:0.
Co bodově nulový Plekanec?
Ten věděl, že od něj nepotřebuji extra body. Hlavně měl zajistit hru dozadu, což plnil, protože Voras i Pasta jsou dost ofenzivní. Když se mu bodově nedařilo, rozhodli jsme se mu ve čtvrtfinále dát defenzivní práci ve čtvrté lajně. Nebyla to žádná degradace. Degradace by byla, kdyby odehrál tři minuty, on byl vytížený hodně. Kdybychom změnu neudělali, byli bychom za loutky, za slepé, co neviděli, že ti kluci spolu nedali gól. Ale jakékoliv rozhodnutí, když se nevyhraje, je špatné.
Pastrňák i Plekanec přijeli až do Paříže. Neměli dorazit už na turnaj do Budějovic?
Chtěl bych je tam mít. Čím dřív je mužstvo pohromadě, tím je větší prostor pracovat. Ale zvolili jsme cestu nejmenšího odporu. Často si ještě potřebují v Americe odpočinout, Pastrňák neměl smlouvu, vzal si čas na rozmyšlenou. I dnes bych nezvolil ultimativní cestu, abych jim dal befelem, ať přijedou do Budějovic, nebo je na mistrovství nechci. Pokud budu mít na výběr jiné Pastrňáky, Plekance... Kluky nepřemlouváme, ale chceme být s nimi ve vztahu, že chtějí skutečně přijet. Nemám a ani mít nebudu direktivní přístup. Kdybych tlačil, stejně nepřijedou.
Hlavní kouč české reprezentace Josef Jandač (vlevo) společně s asistentem Václavem Prospalem.
Teď pohled od veřejnosti: Lidem často vadí, že nejste ve chvílích, kdy se nedaří, na střídačce energický, chybějí gesta. Proč?
Každý má nějaký projev. Kdybych tam lítal jako splašený čertík, vyšiloval, vnášel nervozitu, tak by se říkalo, že dělám zbytečný tlak. Když budu po hráčích ječet, tak jim to nepomůže, ale když je třeba, taky dokážu v šatně i na střídačce křičet. Jen vás musí u toho zabrat kamera. Myslím, že v tomto případě se hledají věci někde, kde nejsou.
Tak pohled odborné veřejnosti: Kouč Hadamczik tvrdí, že trenérský štáb je velký, že napodobujeme Kanadu a nefunguje to.
Vím, že kritika po špatném výkonu přijde. Ale od něj si nemám co brát. Obecně se ví, že my dva se nemusíme, takže je to o tom, kdo se až kam sníží. Za jeho éry se hodně diskutovalo, že by se trenérský štáb měl rozšířit, protože jediný asistent, který měl zkušenosti, byl Josef Paleček. Dále byl na střídačce Franta Musil, který nic netrénoval, a ještě videokouč Procházka. Jarda Jágr, ikona hokeje, tehdy prohlásil, že by se trenéři měli spojit, neházet si klacky pod nohy, dát ega stranou. Panoval názor, že se hokej posouvá, v tomto nám svět uniká a měli bychom tým rozšířit. Možná i proto si pak Vladimír Vůjtek vzal o jednoho asistenta navíc. Já na to navázal.
Proč jsou ti lidi potřeba?
Na mistrovství, Světovém poháru i olympiádě potřebujete každou ruku. Musíte rozebrat svou hru, hru soupeře, připravit tréninky, věnovat se speciálním formacím. Chci od nich oponenturu. Ten tým je plně vytížen, nekope se do zadku, nefláká se. Víte, slyšel jsem i názor, že je hokej pořád stejnej a už jednou vymyšlenej. Nemyslím si to. Když se podívám na zápasy před pár lety, tak vidíte, jak se změnil. Jsou upravená pravidla, jsou širší útočná pásma a hlavně se neuvěřitelně zrychlil. Vyvíjí se stejně jako jiné sporty. Mimochodem, porovnali jste náš realizační tým s jinými na mistrovství světa?
Tak proti Kanadě zaostáváte.
Ne, nebavme se o Kanadě, protože pak zase někdo řekne něco o žirafě (bývalý útočník Petr Nedvěd pro Sport uvedl: Kdyby si Kanada postavila na střídačku žirafu, do týdne ji máme taky). Zjistíte, že třeba Bělorusové mají o jednoho chlapa víc než my. To nemluvím o ostatních. My máme jednoho videokouče, který nám dává podklady z našich zápasů i soupeřových – Rusové mají tři, Finové dva. Máme externího videoanalytika, který nám dává podpůrná data – ale těmi hráče nezatěžujeme, jsou pro nás. Kdybychom takový servis nepoužívali, bude se křičet, že nám hokejový svět zase uniká, že takové odborníky máme mít. Ta kritika na mě působí tak, že kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Řekl jste, že byste rád v příští sezoně pokračoval se stejným realizačním týmem. Chybět bude skaut Fischer, protože únorová olympiáda se týká jen hráčů z Evropy. Co vám šampionát vzhledem k turnaji v Koreji ukázal?
Za poslední dva roky se zabudovala spousta nových hráčů a ti kluci nezklamali. Dokázali, že hráči z české soutěže na to mají. Já mám mnohdy pochybnosti nad KHL – nechci ji snižovat – ale je tam hodně cestování, málo tréninku. Když hraje špička, tak jsou to výborné zápasy, ale ten spodek má zápasy o ničem. U hráčů je tam někdy stagnace či pokles výkonu. Jiní kluci teď podepsali smlouvy v NHL, byť ta ještě neznamená, že si tam zahrají. My tak musíme objevovat další kluky.
Je ale v extralize s nadsázkou ještě koho objevovat? Teď je na soupiskách 65 cizinců, do září další přibudou. Přicházejí hráči z Norska, což při vší úctě není terno.
Nemám problém s volným trhem. Ani NHL ho nijak nelimituje. To evropské ligy mají ohledně cizinců svá pravidla. Každý tým má nějakou filozofii, nějak se skládá. Když už ale tady sebere cizinec někomu chleba, tak to musí být za nějakou muziku. To se často nestává. Asi by bylo dobré si ošetřit brankářský post, protože na jedničkách nám figurují slovenští gólmani. Obehráváme slovenské federaci hráče na klíčové pozici. Ale spíš by se měl zúžit počet týmů, protože všechny bojují s nedostatkem hráčů.
Co kritizované odstupné?
Je důležité si uvědomit, že nesmíme sebrat klubům motivaci vychovávat hráče. Kluby na výchově participují. Problém vidím v tom, že mají odlišnou vlastnickou strukturu. Některé jsou ryze soukromé, jiné mají výraznou podporu města a veřejných peněz. Tam je pak odstupné problematické. Tím, že se na tom kluby finančně podílejí, do toho rodiče nevrazí tolik peněz jako třeba v Americe, kde rok vyjde na 20 až 30 tisíc dolarů. Ale je potřeba tomu dát víc mantinelů. Že odstupné platí jen do prvního přestupu. Či zaniká, když hráči do nějaké doby nedáte adekvátní smlouvu. Ne dvě tisícovky, které ho neuživí. Zpět ale k cizincům – pro ligu jsou důležití.
V čem?
Pomáhají rozšiřovat konkurenci, která u nás není. Kvůli nedostatku hráčů je u nás průměr přeplácený, oni ho mohou zlevnit. Je ale nutné si přiznat, že cizinec dnes kouká po KHL kvůli penězům, pak po Švýcarsku, Švédsku. Do Švýcarska chodí hráči s minulostí NHL, k nám s minulostí farmářské AHL nebo East Coast (ECHL). Když jdou cizinci k nám, tak se skoro ještě ptají, jestli máme internet, jestli dostanou do bytu pračku, nebo si budou prát v řece. Jsme schopní nabrat jen slušné Slováky, kteří pak od nás chtějí do KHL.
Rusové byli hratelní, řekl trenér Jandač po prohře ve čtvrtfinále:
18. května 2017 |
