Ševc o finálové kontroverzi s Jandačem: Za spoustou věcí si stojím

„Jandač brečí do novin. Je to trenér z úleku. Hokeji nerozumí, měl by dělat spíš politiku. Paní Jandačová brečela asi i na svazu.“

To jsou Ševcovy výroky během vyhrocené finálové partie se Spartou. Přišla po třetím duelu, jenž Liberec v pražské O2 areně nezvládl a po němž v sérii prohrával 1:2 na zápasy.

Jak se na tu slovní přestřelku díváte s odstupem?
To jsou prostě emoce. Řekl jsem, co jsem řekl a myslím, že nám to ve finále i trošku pomohlo. Byl v tom malinko i záměr. Jestli to někoho urazilo nebo pohoršilo, tak se s tím nedá nic dělat. Já jsem se za ty vulgarity omluvil, ale za spoustou věci si opravdu stojím. Ty bych nevrátil.

Byly to pro vás psychicky těžké chvíle?
Abych řekl pravdu, tak já si tlaky moc nepřipouštím. Nechci říkat, že vulgarity patří k play-off, ale prostě to vyplyne z emocí.

Věříte, že by Liberec bez téhle události třeba nevyhrál titul?
Když se na to podívám s odstupem, tak mi přišlo, že jsme měli víc fyzických i psychických sil. Sparta si po třetím zápase myslela, že je nahoře, ale my jsme si ho prohráli sami, protože jsme tam měli spoustu extempore. Včetně mě. Vypadalo to, že budeme úplně rozložení, ale dali jsme si ještě ten večer mítink na hotelu a ještě druhý den jsme si k tomu něco řekli. Myslím, že nás to naopak ztmelilo. Nakonec byl ten třetí zápas klíčový v cestě za titulem, i když jsme ho prohráli.

Říkal jste, že tlaky neřešíte, ale co vám říkala rodina?
Abych řekl pravdu, tak manželka mi vždycky vynadá, že jim dělám ostudu. Tam je to nejhorší. Rodiče mi k tomu ani nic moc neříkali, protože mě už znají. Nebylo to ani poprvé, co jsem něco takového prohlásil. Prostě jsem takový a trošku to ke mně patří. Když se dostanu do emocí, tak si servítky moc neberu a řeknu, co si myslím.

Nemůže si tímhle člověk udělat nepřátele?
Je to tak, ale abych řekl pravdu, tak já cizí lidi neřeším. A ti, kteří mě znají, vědí, jak to se mnou je, jakou mám povahu a charakter a jak věci občas vyplynou. Cizí lidi jdou úplně mimo mě.

Pociťujete to i na ledě? Máte nepřátele i mezi protihráči?
Je to možný, párkrát se mi to stalo. Tak já pár protihráčů taky nemám rád. Myslím, že v tomhle nejsem vůbec žádná výjimka. Podle mě je lepší říkat věci na rovinu, než skákat a simulovat. Takových hráčů je v Česku kupa a liga jim to dost žere. To je můj názor.

Nepřemýšlel jste ani o tom, že si svými slovy můžete zavřít dveře do reprezentace? Nebo jste to neřešil, protože s národním týmem už nepočítáte?
Tohle jsem nikdy neřekl, ale myslím si, že by tam měli hrát mladší. Kdyby pozvánka přišla - byť s ní moc nepočítám - tak bych možná jel. Ale spíš si myslím, že je to pro mě uzavřená kapitola. A že šlo o pana Jandače, o kterém jsem věděl, že převezme reprezentaci? Nad tím vůbec nepřemýšlím. Kdo ví, jak dlouho tak bude. To je jedno s druhým. Kdyby měl člověk přemýšlet takhle dopředu... Jak jsem řekl: když si něco myslím, tak to řeknu.

Dá se s odstupem říct, co vám říkali spoluhráči v kabině nebo trenér Pešán?
Filip se mnou nesouhlasil, řekl, že to bylo trošku přes čáru. I majitel klubu mi řekl, že bych se měl omluvit. Já jsem jim řekl svůj názor, že se k tomu vyjádřím po skončení série a že je to pro mě během finále tabu. Jak jsem řekl, tak jsem udělal.

Kluci v kabině to neřešili?
Ne. Ale byl jsem samozřejmě terčem vtípků, občas jsem něco slyšel, ale nic velkýho to nebylo.

Přesto jste si po finále asi odfrknul, že?
Jo, hned dva dny po něm jsem odjel na tři týdny, tak jsem si od hokeje odpočinul, bylo to úplně super. Ohřál jsem si kosti, pak jsem si dal ještě chvíli pauzu a vrhnul jsem se do přípravy. Cítím se odpočatý.

I v nové sezoně budete jedním z lídrů týmu. Bude Liberec zase nahoře?
Nebude to jednoduché. Bylo jasné, že si bohatší rozebrali naše nejlepší hráče. Myslím, že se s tím počítalo. Tým se vhodně doplnil a teď záleží, jak dokážou posily zacelit vzniklé díry. Určitě budeme stavět na stejném systému jako loni. Bude to o každodenní práci. Nemyslíme si, že budeme dominovat jako loni, protože se na nás budou týmy zaměřovat. Když budeme dodržovat taktiku a každý do toho dá sto procent, tak se nebojím.

Dá se říct, že je na tom mužstvo kvalitativně stejně?
Nebojím se říct, že na tom bude kádr podobně. Možná nebudou vyčnívat individuality jako loni, ale o to víc budeme hrát týmově.

Namlsaní fanoušci budou čekat vítězství, jak bude těžké ustát tlak, který s tím souvisí?
Tlak samozřejmě bude. Loni jsme to měli ulehčené tím, že se Liberci předtím tři roky nedařilo a nároky možná nebyly takové. Ale nalákali jsme diváky a budeme je chtít udržet kvalitní a atraktivní hrou.

Může se z Liberce stát tým, který se bude dlouhodobě držet nahoře?
Není to až tak těžké, ale je to o práci celé organizace, nejenom nás hráčů. Vlastně je to náš cíl udělat z Liberce špičkový klub. Když jsem sem přicházel, tak mi bylo řečeno, že se klub chce dostat do horních pater extraligy a udržet se tam. Myslím, že tam patří, protože zázemí a všechno okolo je tu výborné. Teď je to také o skautingu hráčů a my samotní hokejisté to musíme předvést na ledě.

Co očekáváte od týmu? Kam můžete dokráčet?
Takhle daleko nikdy nekoukám, důležité je jít postupně. Základní část je o tom dostat se do play-off a udělat si dobrou pozici. Je sice hezký hrát z prvního místa, ale není to nejdůležitější. Důležité je hrát dobrý hokej, mít z toho dobrý pocit, aby byli diváci spokojení. Ambice bych nechtěl říkat. Teď chceme postoupit ze skupiny Ligy mistrů. Doufám, že se nám to povede, pak se začneme soustředit na ligu, do které chceme dobře vstoupit. Od toho se totiž odvíjí celá sezona.

Dá se říct, že je příprava stejná jako loni, nebo se trochu změnila?
Je to podobný, ale zároveň jiné tím, že jsme se dostali až do finále a celá příprava tím pádem byla zkrácená. Máme tedy zároveň s ledem víc posilovny, protože jsme jí tolik nestihli. Už víme, co chceme hrát, ale jelikož přišla spousta nových hráčů, tak se zaměřujeme na detaily, v čem bychom se měli zlepšit.