Rozebírat výkony české reprezentace příliš nechce, přesto o fotbalovém Euru dokáže zasvěceně hovořit dlouhé hodiny. „Viděl jsem prakticky všechny zápasy,“ hlásí kouč Václav Kotal. „Koukám se na ně především z trenérského hlediska, pozoruju způsob a organizaci hry nebo nové trendy,“ pokračuje bývalý trenér Zbrojovky.
Z Kotalových postřehů by měl profitovat i celý český fotbal. Renomovaný odborník po tříleté štaci v ligovém Brně zamířil k reprezentačnímu výběru do 17 let.
Od něj či Luboše Kozla, jenž převzal českou osmnáctku, si hodně slibuje i šéf fotbalové asociace Miroslav Pelta. „Člověk si nechce hrát na nějakého zachránce, ale věřím, že až se hráči budou vracet po reprezentaci do klubů, mohou v nich šířit nějaké myšlenky,“ doufá 63letý Kotal.
Co přesně budete chtít mladým reprezentantům, které povedete, vštípit?
Určitě to, co zdůrazňoval Pavel Vrba. Rychlost práce s míčem, rychlost kombinace. My relativně umíme pracovat s míčem pod tlakem, v současném fotbale ale potřebujete pracovat rychle s míčem, i když pod ním nejste. Zahrnuje to třeba rychlé přenášení hry ze strany na stranu, díky rychlejší kombinaci můžete vytvořit situaci, ze které můžete těžit. Těch věcí je strašná spousta, nejdůležitější je ale individuální práce s míčem a kombinace. Musíme být schopní organizačně zvládnout různé základní varianty bránění a útočení, zakládání útoků, výběr místa. Obecně takové základní věci děláme strašně pomalu, musíme práci s míčem zrychlit, jinak nebudeme v Evropě konkurenceschopní.
Václav Kotal při svém brněnském angažmá.
Byl tohle nedostatek i českého týmu na Euru?
To si nemyslím, vesměs tam byli zkušení hráči, kteří tohle stoprocentně museli vědět. Měl jsem na mysli mládež a mladé hráče.
Větší důraz na regionální akademie a celkově výchovu hráčů si po nepovedeném šampionátu dává za cíl i fotbalová asociace. Dostal jste nějaké pokyny, kam byste měl tým směrovat?
S mládeží jsem už pracoval, ať už ve Spartě, nebo Hradci Králové, zkušenosti mám. Vím, s jakými nedostatky mladí přicházejí do dospělého fotbalu. Budeme chtít zlepšit jejich výkonnost a připravenost. Výsledky jsou jedna věc, druhá je, kolik hráčů jste schopni vychovat. Jako zářný příklad nyní může sloužit Sparta, která prakticky vyhrála všechny mládežnické kategorie. Navíc všude v evropských zemích se dobře pracuje s mládeží - ve Švýcarsku, Rakousku, Německu. Pokud chceme být úspěšní, musíme se jim už u mládeže rovnat.
Mimochodem, jaký je váš zatím nejzajímavější poznatek po základních skupinách Eura?
Zjednodušeně - jsou úspěšná mužstva, která mají propracovanou organizaci hry, což znamená správné postavení hráčů, vyvážená útočná a obranná fáze a tak dále.
Pro Italy má Václav Kotal slabost: „Jsou schopní měnit rozestavení v průběhu duelu.“
V úvodu turnaje také padalo méně branek. Je to dané perfektně zvládnutou taktikou?
Trend v prvních zápasech je obecně takový, že nikdo nechce prohrát. Role favorita je těžší, výpadek může přijít na každého, nemusíte proměnit gólové šance. Proto se i papírově lepší mužstva soustředí více na obrannou fázi. Obecně ale útok nemůže být kvalitní bez obranné fáze, takhle to podle mého názoru nefunguje. Možná to může fungovat výjimečně, ale obecné pravidlo to není.
Nezdá se vám, že ubývá rozdílových hráčů?
Jak ve kterých mužstvech. Někde rozdíloví hráči jsou, což lze vidět u slovenského mužstva, kde je Hamšík nebo Škrtel, Maďaři mají Dzsudzsáka nebo čtyřicetiletého Királyho. Obecně je pravda, že zodpovědnost mají stále větší právě nadstandardní hráči. V uvozovkách špatný výkon Ibrahimoviče měl vliv na Švédy. Myslím, že chtěl hrát víc, než měl. Chtěl víc dělat pro mužstvo, než byla jeho obvyklá role, a týmu se i kvůli tomu nevedlo. Švédové byli také strašně málo nebezpeční směrem dopředu, což se dá říct, že byl i náš případ. Naše efektivita nebyla zázračná.
Když se koukáte na šampionát, který tým vám nejvíce připomíná Zbrojovku, kterou jste ještě před pár týdny vedl?
(rozesměje se) Tak to nejde říct. Líbí se mi, že se Italové nebojí jít jiným směrem. V zápase se Španěly se potká jejich kvalitní organizace hry s invencí a spoustou krátkých přihrávek. Na to se určitě těším. Pak fandím slovenskému týmu, v přípravě dokázali Němce porazit.
Kouč oceňuje rozdílové hráče Slováků či Maďarů: Hamšíka, Škrtela, Királyho a Dzsudzsáka.
Proč se vám nejvíc líbí Italové?
Jsou schopní měnit rozestavení v průběhu duelu. U nás se pořád preferuje jenom rozestavení se čtyřmi obránci. Italové, když má soupeř jednoho útočníka, zakládají akce ve trojici. Vytvářejí přečíslení, rychle přenášejí hru. Ta variabilita se mi líbí, nedrží se ortodoxně čtyřobráncového systému, stojí si za svým. Tohle používal trenér Conte už v Juventusu. Také se mi celkem líbí Němci, kteří těží z konstruktivně zakládaného útoku. Když má brankář míč, nabízejí se mu čtyři hráči. Neuer sice umí nohama, ale tohle je pro ně obrovská výhoda. Postavení hráčů je strašně důležité, může si vybírat. Kdyby měl volného jenom jednoho spoluhráče, může to být záměr soupeře. Předpokládá a má třeba nastudováno, že zrovna tenhle hráč není schopen kvalitně rozehrát, a tím je na něj vyvíjen tlak. Němci ale tuhle variantu umí eliminovat.
Vraťme se ještě k Brnu. Šéf klubu Bartoněk i nový trenér Habanec avizují, že se chtějí pokusit hrát atraktivněji. Myslíte, že je to v možnostech současného kádru?
(usměje se) Nechtějte po mně, abych to hodnotil. Všechno je o složení mužstva. Taky bych si mohl přát trénovat Barcelonu, ale člověk musí vycházet z toho, co má k dispozici. Kvitoval jsem příchod Řezníčka, strašně nám pomohl v útočné fázi a mužstvo, které vycházelo z kvalitní obrany, mělo po dvou letech hned jiné výsledky. K čemu by bylo, kdybychom hráli atraktivněji, ale sestoupilo se. Všechno to jsou takové řeči, které se vedou. Nechává mě to chladným. Až čas ukáže, co bylo dobře a co špatně.
