Překvapivé jméno má probudit tým, který v letech 2008-2012 ovládl všechny velké turnaje.
Lopetegui rozhodně není trenérskou superstar typu Guardioly, Mourinha nebo Ancelottiho. Přesto na něj padla volba a vystřídá Vicenta del Bosqueho, který u týmu sám skončil po osmifinálové porážce s Itálií na letošním Euru.
Může se pochlubit slušnou hráčskou kariérou, během které jako brankář dělal dvojku v Realu Madrid i Barceloně, jednou chytal i za reprezentaci a jako trojka byl v kádru na mistrovství světa 1994.
Úspěchy už zažil i jako trenér, španělskou devatenáctku a jedenadvacítku dovedl k titulu mistrů Evropy. Ale minusových bodů už také nasbíral dost.
Ten zásadní? Jako kouč zatím pořádně neprorazil v „dospělém“ fotbalu. Naposledy mu šanci dalo Porto, ale i když pod jeho vedením utratilo spoustu peněz za posily, prožilo dvě sezony bez jediné trofeje. To se mu nestalo od roku 1982, proto se Lopetegui musel pakovat.
Když v roce 2003 dostal za úkol zachránit Rayo Vallecano ve druhé lize, skončilo to fiaskem - rozloučil se už po deseti utkáních a tým sestoupil.
Právě po téhle trpké zkušenosti si od trénování odpočinul. Během pětileté pauzy pracoval jako scout a televizní komentátor, než se vrátil jako kouč béčka Realu Madrid a dostal se k juniorské reprezentaci.
Sám sebe umí dobře propagovat, rád využívá sociální sítě. Má účet na Twitteru i Instagramu a dokonce i vlastní webovou stránku, na které přibližuje svou trenérskou filozofii: „Systém už není v dnešním fotbale tak důležitý. Hlavní je herní styl a rychlé rozhodování.“
Jak asi pod ním bude fungovat reprezentace? „Osa týmu je daná - a pořád vynikající. Nečekejte žádnou revoluci,“ vzkázal.
Vrátí Španělům zlaté časy?
