Vrba reprezentaci oficiálně převzal 1. ledna 2014 po Josefu Pešicem, který věděl, že je jen přechodným řešením po odvolaném Michalu Bílkovi. Vrba byl volbou, kterou si většina fanoušků i expertů přála. Jak na něj nakonec budou vzpomínat? Které okamžiky zůstanou z jeho éry v paměti?
Úvod: přichází spasitel
Nebyla to snadná jednání. Od října 2013 se šéf fotbalové asociace Miroslav Pelta snažil dohodnout s vedením Plzně na Vrbově uvolnění a dlouho to vypadalo, že trenéra bude muset najít jinde. Nakonec ale kouč aktivoval výstupní klauzuli, klubový šéf Tomáš Paclík o Vrbově odchodu totiž nechtěl slyšet. Ale nakonec to přijmout musel.
Fanoušci byli nadšení. Věřili, že Vrba bude spasitelem, že reprezentaci vrátí někdejší slávu, že bude hrát ohromující fotbal jako s Plzní.
„Je to obrovská výzva a já jsem rád, že jsem takovou nabídku dostal,“ prohlásil Vrba v prvním rozhovoru po nástupu do funkce. A naznačil, jak důležité bude vycházet s novináři.
„Pokud to bude dobře organizované a i vy - novináři - pochopíte, že všechno má svůj řád, tak vám budu vycházet vstříc,“ slíbil. „Není to o tom, že mi někdo v deset ráno zavolá, abych se k něčemu vyjadřoval. Ale nevidím důvod, proč bych nevysvětloval třeba nominaci nebo některé kroky v zápase. Noviny dokážou veřejnost hodně ovlivňovat. Snad si k sobě najdeme cestu, která bude správná.“
Tato slova ve srovnání s realitou v posledním roce znějí jako špatný vtip.
Rozpačité začátky
Když Vrba v přátelském utkání s Norskem vedl tým poprvé, dostalo se mu krásného uvítání. Stadionem v Edenu obíhala mexická vlna, během zápasu se několikrát skandovalo jeho jméno.
Ani nevadilo, že výkon nebyl zdaleka dokonalý a po zaváhání brankáře Čecha tým přišel o výhru dvě minuty před koncem.
Fanoušci byli trpěliví, Vrbovi nezazlívali, že reprezentace v prvních zápasech pod jeho vedením neměla ideální výsledky. Pak hrála nerozhodně ve Finsku, doma prohrála Rakouskem a v generálce na kvalifikaci i s USA. „Musíme si přiznat, že výsledky nejsou optimální,“ uznal Vrba. „Věřím, že první vítězství přijde v kvalifikaci proti Nizozemsku.“
Skvělý kvalifikační start
Jeho přání se splnilo, start do kvalifikace o Euro ve Francii vyšel Česku fantasticky. S Nizozemskem hráli Češi vyrovnané utkání, které s trochou štěstí v závěru rozhodl gólem na 2:1 náhradník Pilař.
S těžkým rozlosováním se tým skvěle vypořádal. Vítězně zvládl i druhé utkání v Turecku, kde byl chvílemi pod tlakem, ale získal tři body po výsledku 2:1. Následovala dvě důležitá vítězství v Kazachstánu a doma nad Islandem a postup na šampionát se už po čtyřech zápasech přiblížil.
„Favoritem skupiny ani teď určitě nejsme, ale je to výborný odrazový můstek. Přiznám se, že jsme uhráli víc bodů, než jsme čekali,“ těšilo Vrbu
Směr Euro a kauza Limberský
Kvalifikační jízda se pak trochu zadrhla, Češi překvapivě doma jen remizovali s Lotyšskem, pak prohráli přátelské utkání se Slovenskem a důležitý zápas na Islandu. Jenže vzhledem k mizérii Nizozemska i předtím Turecka byli pořád v komfortní situaci. A tak po výhrách nad Kazachstánem a v Lotyšsku s předstihem stvrdili postup. Po Anglii jako druhý tým z kvalifikace, kde se hrála ještě dvě kola.
„Dokázali jsme něco, v co někteří ani nevěřili. První krok jsme zvládli, druhý bude ještě těžší,“ přemítal. A zavtipkoval o oslavách postupu: „Obleky si trhat asi nebudeme, tak hrozné to nebude. Ale rád bych před příštím zápasem domluvil večeři pro všechny, kteří se na postupu podíleli.“
V té době byl ještě jeho vztah s novináři celkem pořádku, i když občas odpověděl na některou z otázek jízlivě. Vše se ale začalo měnit, když obránce David Limberský boural pod vlivem alkoholu a Vrba ho nepovolal na dvojzápas s Tureckem a Nizozemskem.
Novináři chtěli od Vrby slyšet, proč Limberský v týmu chybí. Tisková konference se zvrhla v komedii, kdy si kouč nejdřív z žurnalistů dělal legraci a pak se rozčílil.
„Proč chybí? Protože není nominovaný,“ odpověděl nejdřív úsečně. A když tohle vysvětlení nestačilo a otázky pokračovaly, rozzlobil se. „Pánové, ještě jedna otázka na Limberského a jdu pryč. Buď je tiskovka o nominaci, o kvalifikaci, nebo je o Limberském. Pokud je to o Limberském, já jdu pryč.“
Od té doby při každém setkání mezi koučem a žurnalisty bylo napětí, Vrba často reagoval popudlivě...
Napětí na Euru, brzký konec... A Machačkala
Na závěr kvalifikace Češi podlehli Turecku a pak výborně zvládli zápas v Nizozemsku, které vítězstvím připravili i o teoretickou naději na postup.
Následovala série přátelských utkání, ve kterých tým třikrát vyhrál, jednou remizoval a dvakrát prohrál. A pak už vyrazil na šampionát do Francie.
V prvním zápase chyběly tři minuty, aby tým udržel cennou remízu se Španělskem. Proti Chorvatsku hrál naopak sedmdesát minut velmi špatně, až pak se štěstím vydoloval bod, díky kterému žila postupová naděje - stačilo porazit Turky. Jenže to se nepovedlo, prohra 0:2 znamenala konec.
Experti herní projev kritizovali, Vrba po turnaji přiznal jedinou chybu: „V posledním utkání s Turky jsem měl být trpělivější. Měli jsme zůstat u kombinační hry.“
Fanouškům se takové hodnocení většinou nelíbilo, zvlášť, když brzké vyřazení omlouval i šéf asociace Pelta. A jejich rozčarování ještě narostlo, když Vrba necelý týden po vyřazení z Eura oznámil, že jedná o angažmá s ruskou Machačkalou.
Přitom ještě nedlouho předtím mlžil: „Možná se - stejně jako během celého jara - dozvím, kam všude mám jít, ale já žádnou jinou smlouvu podepsanou nemám.“
Neměl, ale nechce se věřit tomu, že s ruským týmem v té době ještě nebyl v žádném kontaktu. V závěru reprezentačního angažmá tak ztratil důvěru veřejnosti, která za ním přitom od začátku stála. Chvíle, kdy fanoušci vyvolávali jeho jméno, jsou pryč. Teď odchází bez potlesku.
