Pavel Mang (38) patří mezi dětské herecké hvězdy rozměrů Tomáše Holého, ke kterému ho také dlouhá léta mnozí přirovnávali.
Od útlého věku se rád předváděl, byl akční, sportovně nadaný. Věnoval se zejména gymnastice, která ho také přivedla v roce 1986 k herectví.
„Bylo mi necelých 8, když mě můj trenér z gymnastiky vytáhl na konkurz do seriálu Cirkus Humberto. Užíval jsem si to strašně moc, byly to pro mě takové dva roky prázdnin, skoro jsem nechodil do školy, doma jsem se namísto studia učil scénáře. Kamarády mého věku jsem pak skoro neměl, bavíc jsem se na place s dospělýma a najednou osmiletý kluk vstoupil do velkého světa. Cirkus Humberto mi vzal vlastně dětství,“ zavzpomínal pro Českou televizi v pořadu 13. komnata před lety Mang.
Seriál se natáčel 2 roky a katapultoval ho na samý vrchol herecké slávy. Jak sám říká, lidé ho poznávali na ulici, objímali, líbali, posílali mu dopisy a vtloukali do hlavy, že je bezkonkurenční a jeho talent nezná mezí. Pavel v natolik útlém věku nebyl na takovou slávu připraven.
Začal nezdravě zanedbávat školu a díky přehnanému sebevědomí se nepřipravoval ani na přijímací zkoušky na konzervatoř.
„Myslel jsem si, že tam přijdu, odříkám monolog, básničku a že je jasný, že mě vezmou,“ svěřil se po letech Mang. Bohužel se tak nestalo. Na jeho vysněnou školu ho nepřijali z důvodu nedostatku talentu a najednou se mladému herci otočil život vzhůru nohama.
Jeho sebevědomí utrpělo natolik, že si s ubývajícími hereckými nabídkami přestával věřit a upadal do hlubokých depresí. Bál se nejen kamery, ale také styku s lidmi. Všude ho doprovázel strach, že se mu budou smát, že si na něj budou ukazovat a říkat si „podívejte se, jak dopadl.“ Třásl se, koktal a představa, že by měl veřejně mluvit, pro něj byla nepředstavitelná.
Začal pracovat jako číšník v hospodě, to však jeho psychice nepomáhalo. Úzkosti se natolik stupňovaly, že pokaždé, když nesl hostům například polévku, rozklepaly se mu ruce a mnohdy ji i upustil na zem a rozlil. Lék na své podlomené sebevědomí začal postupně nacházet v alkoholu. Mindráky a ponížení bylo silnější než on.
Následovala etapa, kdy si vydělával úklidem na vysokých školách. Myl záchody, sbíral odpadky, vytíral a nevyhnul se ani posměškům svých vrstevníků, kteří si neodpustili poznámky o jeho pádu z vrcholu až na samé dno.
Období krize trvalo od jeho 18 do 23 let. Postavu Vaška Karase nesnášel. „Neměl jsem ho rád, protože on vlastně způsobil všechno to, co se mi v dospělosti stalo. Snažil jsem se ho vymazat z paměti. Jako by to vůbec nebylo. Ale nejde to,“ svěřil se Pavel po letech.
Poté se mu podařilo najít slušné živobytí. Přijali ho na pozici prodavače hodinek. Tato práce mu pomohla zapomenout na jeho herecký život. Dodnes v oboru zůstává. Je jednatelem společnosti FTIME, hodinky tudíž nejen prodává, ale i dováží. V září 2011 se oženil a žije s rodinou ve vesnici poblíž Berouna. Konečně našel vnitřní klid.
Fotogalerie |